Stát změnil zákon a postižená Renata přišla na dávkách o tisíce. Starat se musí maminka

Sama se neobleče, sama si nevyčistí zuby, sama se neposadí. Renata je navíc odkázaná na plicní ventilátor, který se musí pravidelně sterilizovat a odsávat, aby se neudusila. Potřebuje péči 24 hodin denně. Maminka Renaty tak v podstatě funguje jako její ruce a nohy. "Když potřebuje napít, tak zrovna tak. Musím vzít hrnek třeba, podat jí ho a dotáhnout ten pohyb, ona zvedne tu ruku sem, ale dál ne," popisuje každodenní strasti své dcery maminka Renata.

Pro mnohé z nás je těžké si představit postiženějšího člověka. Státní úředníci to ale vidí zřejmě jinak. Nebo spíš musí. Ještě do loňska zákon posuzoval stupně závislosti podle více než stovky kritérií. Nově mu jich stačí už jen deset. Funguje tady jednoduchá rovnice - čím menší závislost, tím menší peníze. Jenže v tomhle případě, čím méně kritérií, tím přísnější posuzování. "Třetinu příspěvku mi odebrali, i přestože můj zdravotní stav je pořád stejný," stěžuje si Renata Jeslínková.

Z dvanácti tisíc příspěvku je tak rázem na osmi. Renata bojuje se svým postižením přes dvacet let. Přes dvacet let vedle ní žije svůj život i její maminka a přes dvacet let dennodenně svoji dceru ve dne v noci polohuje, protože Renata nevydrží pořád sedět. Peníze určitě nejsou to hlavní, o co jim jde. Je ale jasné, že 4 tisíce, o které přišly, jsou pro ně dost zásadní.

Jakub, Eva, Pavla a další Jakub. Tito čtyři a mnozí další prožívají stejný příběh jako paní Renata. I jim jako postiženým stát sebral peníze. Jakub z Brna už za všechny bojoval ve sněmovně. Ministr František Koníček mu slíbil nápravu, jenže je v demisi, a moc toho nezmůže. Nadějí je tak pro tyhle všechny snad zdravý rozum politiků, kteří budou zvoleni při říjnových předčasných volbách.