Příspěvek na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením zřejmě vzroste

Ve vládní novele o poskytování dávek to dnes schválila Sněmovna. Předlohu, která zvyšuje až o čtvrtinu také státní dotaci na zdvihací plošinu a přináší i další změny, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD neprosadili v souladu se zápornými stanovisky vlády i sociálního výboru razantnější růst základního příspěvku na mobilitu, který pobírá kolem 260.000 lidí. Aleš Juchelka (ANO) neuspěl s návrhem, aby činil 2000 korun měsíčně. Sněmovna zamítla i tři varianty, jak je nabídla Lucie Šafránková (SPD) a podle nichž by příspěvek činil 2200 korun, 1650 korun nebo 1100 korun za měsíc.

Opozice tvrdí, že růst na 900 korun, jak jej navrhla a prosadila vláda, už není vzhledem k nynější míře zdražování dostatečné. Koaliční politici naopak říkají, že navýšení o 350 korun pokrývá současné vyšší ceny pohonných hmot.

"S ohledem na růst spotřebitelských cen mnohých produktů i růst cen pohonných hmot je třeba specificky podpořit zachování reálné hodnoty této dávky," napsala vláda v důvodové zprávě. Příspěvek na mobilitu se vyplácí zhruba deset let. V prvních letech činil 400 korun, před čtyřmi lety vzrostl o 150 korun.

Příspěvek na mobilitu 2900 korun měsíčně pro lidi s podpůrnými dýchajícími přístroji prosadila skupina koaličních a opozičních poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL). "Smyslem je podpořit osoby využívají zdravotnické prostředky, které byly shledány jako nejnáročnější na spotřebu elektrické energie," uvedli předkladatelé. Zvýšený příspěvek budou úřady vyplácet podle návrhu do konce roku 2024. Nárok bude potvrzovat zdravotní pojišťovna. Zavedení dotace požadovala Národní rada osob se zdravotním postižením.

Státní příspěvek na zdvíhací plošinu zvyšuje vládní předloha o 100.000 korun na až půl milionu korun. Růst podle kabinetu odráží zdražení těchto zařízení v posledních dvou letech dané například nedostatkem některých dílů a zvýšením cen kontejnerové dopravy.

Novela navíc upravuje pravidla poskytování otcovského volna a pohřebného, a také hlášení karantén. Nárok na otcovskou dovolenou vznikne podle novely i v případech, kdy se dítě narodí mrtvé či zemře v šestinedělí. Zákon srovnává podmínky mužů a žen, které po úmrtí potomka mateřskou mají. Zaměstnavatel bude muset podle předlohy otce na otcovskou uvolnit, jinak by mu hrozila pokuta až 500.000 korun. Rozšíří se podle novely poskytování pohřebného na mrtvě narozené dítě. Předloha zavede rovněž úplnou elektronizaci hlášení o karanténě.