Životní minimum se od července zvýší zřejmě o pět procent. Růst minimální mzdy je nejistý

Vláda životní a existenční minimum už letos zvýšila, a to o deset procent s platností od 1. dubna. Inflace za sledované období byla ale vyšší. Jurečka dnes řekl, že od 1. července by mělo minimum stoupnout zhruba o pět procent, nevyloučil ani další zvyšování v druhé polovině roku. Ministr chystá také úpravu dávek na bydlení, zmínil i možné zvýšení rodičovské, která nyní činí 300.000 korun.

Vláda chce dopady vysokých cen kompenzovat také mimořádnou dávku 5000 Kč na dítě pro část rodin nebo podporou flexibilních úvazků, schválila už i některé změny daní. Zdravotně postiženým hodlá Jurečka pomoci třeba podporou zaměstnavatelů, kteří jim dají práci, či úpravou příspěvku na dopravu. Celkově podle něj jen letos půjde z rozpočtu na pomoc rodinám, postiženým a dalším potřebným přes 85 miliard korun.

Předsedkyně poslanců opozičního ANO Alena Schillerová v ČT vládě vytkla, že nezvýšila životní a existenční minimum v dubnu rovnou o dvacet procent, jinak ale s návrhem souhlasí. "Je to krok správným směrem," dodala.

Životní minimum pro samotného dospělého činí nyní 4250 korun. Podle zákona může vláda životní minimum zvýšit v řádném termínu od ledna, pokud za sledovanou dobu náklady na výživu a základní osobní potřeby vzrostou nejméně o pět procent. Částky může ale navýšit také mimořádně.

Růst minimální mzdy je k debatě, uvedl Jurečka

Možný růst minimální mzdy je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tématem k jednání. Jurečka v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize řekl, že debatu čeká na červnové schůzi tripartity, tedy zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů. Minimální mzda činí od ledna 16.200 korun měsíčně, zvýšila se o 1600 korun.

Zvýšení sumy pro zaměstnance s nejnižší mzdou o 2000 korun na 18.200 korun požaduje kvůli inflaci Českomoravská konfederace odborových svazů. Místopředseda odborů Vít Samek v televizní debatě uvedl, že růst cen je lepší řešit zvýšením mezd než sociálními dávkami. Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve řekl, že růst minimální mzdy by byl nezodpovědný. Proti se stavěl také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), poukazoval na zátěž pro firmy a obchod.

Jurečka dnes také řekl, že by bylo možné uspíšit navázání minimální mzdy na hodnotu průměrné mzdy plánované od roku 2024. "Nechci říkat konkrétní datum.," uvedl. Předsedkyně poslanců ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v debatě upozornila na to, že navázáním na průměrnou mzdu by mohla minimální mzda i klesat. Musí být podle ní pojistka, aby tomu tak nebylo.

U zvýšení minimální mzdy je podle Jurečky problém s jejím provázáním na zaručené mzdy. Někteří zaměstnavatelé mluví o fatálním dopadu, upozornil. "Je třeba slyšet hlasy zaměstnavatelů, co firmy unesou," zdůraznil. Z vyjádření Schillerové vyplynulo to, že požadavek odborů zhruba odpovídá inflaci, zároveň ale chápe vazbu na zaručené mzdy.