Ani vlci, ani medvědi. Kdo tedy decimuje stáda ovcí v Beskydech?

"V současné době není limitujícím faktorem pro chov ovcí výskyt velkých šelem, ale špatná ekonomické situace v oboru chovu ovcí a prodeje ovčích produktů," uvedl Petr Kovařík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podle něj si chovatelé stěžují na nízké výkupní ceny. Proto se stáda zmenšují.

Nyní farmáři v Beskydech chovají kolem 20.000 ovcí a 1500 koz. Loni byly v Beskydech zaznamenány jen dva útoky na stáda, při kterých bylo pravděpodobně vlky zabito deset ovcí. V minulých letech byla čísla výrazně vyšší. Například v roce 2004 chovatelé při 16 útocích přišli téměř o stovku zvířat. Tyto oběti jsou připisovány většinou vlkům, část z nich ale mohou mít na svědomí zdivočelí psi.

Za výrazným poklesem podle Miroslava Kutala z hnutí Duha Olomouc stojí dva důvody. Jednak chovatelé lépe zabezpečují svá stáda. Navíc ale v Beskydech ubylo vlků. "Zatímco okolo roku 2000 jsme měli důkazy o tom, že na našem území žije jedna a více vlčích smeček. Dnes se v Beskydech nevyskytuje žádná. Nejbližší žije na Slovensku. Na českou stranu Beskyd zavítají jen jednotlivci na krátkou dobu," vysvětlil.

Na vině je podle Kutala hlavně pytláctví v tuzemsku a pak legální lov vlka na Slovensku. Tím populace vlka v Beskydech klesla.

Tradice chovu ovcí v Beskydech je podle studie živá. Většina farmářů však hodnotí své podnikání jako neziskové či málo výdělečné, a to kvůli aktuální ekonomické situaci, nikoliv kvůli výskytu velkých šelem. "Uvádějí, že hlavní příčinou špatné ekonomické situace je nízká výkupní cena ovčích produktů, nízká poptávka a také velká vzdálenost k nejbližším jatkám," uvedl Ivo Machar z Univerzity Palackého v Olomouci.

Vlci nemohou riskovat jakékoli poranění, to by pro ně mohlo znamenat život ohrožující handicap, proto upřednostňují kolektivní způsob lovu. Jeden nebo několik vlků sleduje stádo a poutá na sebe jeho pozornost, zatímco zbytek smečky stádo obklíčí. Jakmile je stádo obklíčeno, vyvolají v něm paniku a donutí k běhu. Silnější zvířata ztratí odvahu a opustí ta slabá, která by za normálních okolností chránily.

Právě na tento okamžik vlci čekají. Vyberou zvíře, které se chová nějak zvláštně, a otestují ho během. Pokud zjistí, že je vhodnou kořistí, oddělí jej od stáda a začnou ho štvát. Při štvaní běží vlci v řadě za sebou - když se ti v čele unaví, vymění si místo s těmi vzadu. To smečce dovoluje udržovat vysoké tempo po dlouhou dobu, čímž donutí kořist vydat velké množství energie. Velká rychlost, kterou dokáží vyvinout, dává kořisti jen malou šanci na únik. Při štvaní vlci útočí na slabiny, břicho, nohy a čumák kořisti. Když kořist zeslábne vlivem ztráty krve a únavy, strhnou jí na zem a zadáví, píše server vlci.info.