Česko se dusí. Zde je hrozivá statistika smogu za rok 2013

Maximální denní koncentrace dosahovaly během smogových situací několikanásobku imisního limitu. Na většině lokalit v Moravskoslezském kraji přitom bylo překročeno zákonem povolených 35 dní již během prvního čtvrtletí 2013, kdy byly i vlivem nižších teplot rozptylové podmínky celkově nepříznivější než ve stejném období roku 2012.

Významné překročení denního imisního limitu pro částice PM10 však bylo zaznamenáno i jinde - např. na stanici Kladno-Švermov, na některých stanicích v Brně a Praze, dále v Prostějově, Mostě, Přerově, Olomouci, Uherském Hradišti, Děčíně, Táboře a Hradci Králové. Kromě stanic charakterizujících městské znečištění došlo též k překročení imisního limitu PM10 i na lokalitách charakterizujících prostředí venkovské, konkrétně v Čeladné (okres Frýdek-Místek) a Krupce (okres Teplice).

Tato situace se promítla i do celkového počtu vyhlášených smogových situací, kdy během prvních dvou měsíců roku bylo vyhlášeno na území ČR celkem 19 smogových situací a 1 regulace v 10 z celkem 15 území Smogového varovného a regulačního systému (SVRS). Nejvíce vyhlášení připadlo na aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (4 smogové situace a 1 regulace). V této oblasti byla jedna smogová situace vyhlášena také v listopadu 2013.

Cílový imisní limit pro ochranu zdraví pro troposférický ozon (120 ľg.m-3 pro denní maximum klouzavého 8hodinového průměru s legislativou tolerovaným překročením ve 25 dnech v průměru za 3 roky) byl překročen na venkovských stanicích Štítná nad Vláří (okres Zlín), Hojná Voda (okres České Budějovice), Červená (okres Opava), Churáňov, Kuchařovice (okres Znojmo), Mikulov-Sedlec a Krkonoše-Rýchory.

Vyšší koncentrace troposférického ozonu vedly k vyhlášení 16 smogových situací na 9 územích SVRS. Nejvíce smogových situací, v souladu s chodem koncentrací troposférického ozonu, bylo vyhlášeno v letních měsících včervenci a srpnu. V Ústeckém kraji byly celkem vyhlášeny 3 smogové situace, což je nejvíce ze všech dotčených území.

Uvedená informace vychází z předběžných údajů dostupných v databázi Informačního systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu k 6. 1. 2014. Z tohoto důvodu zde není uvedeno vyhodnocení pro látky s ročním imisním limitem, tedy zejména suspendované částice frakce PM2,5 a benzo(a)pyren.

Český hydrometeorologický ústav na základě pověření Ministerstva životního prostředí provozuje Státní imisní síť a pro obor ochrany čistoty ovzduší vykonává funkci ústředního státního orgánu ČR.