Jsem poslední, kdo by chtěl zemi vtáhnout do války, reaguje Pavel na Babišův slogan

Strašení válkou, zatažením do války či mobilizací pokládá prezidentský kandidát Petr Pavel za zbabělost a zneužívání strachu. Na dnešní tiskové konferenci řekl, že mu kvůli zkušenostem z války na míru záleží víc než řadě politiků. Pavlův protikandidát ve druhém kole voleb, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), nechal o víkendu vylepit mimo jiné billboardy se sloganem "Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják." Naráží v nich na to, že Pavel je vysloužilým vysokým představitelem české armády a NATO.

Pavel dnes řekl, že udržení míru mu leží na srdci mnohem víc než řadě politiků, protože ji zažil a viděl, jak dopadá na vojáky i civilní obyvatelstvo. "Jsem poslední, kdo by chtěl zemi vtáhnout do války," uvedl. Dodal, že celá jeho práce v NATO byla o tom, jak mír udržet, prezentovat sílu aliance a odrazovat možné agresory od útoku na její členy.

Pavel uvedl, že strašení válkou, zatažením do války či vyhlášením mobilizace je zbabělost a podlost nejhlubšího zrna. "Je to zneužívání strachu ve vlastní politický prospěch," uvedl. Má podle něj smysl chránit mír a usilovat o něj. Doplnil, že jako voják by nikoho do konfliktu netlačil. "Armády plní politické zadání, války začínají politici," uvedl.

Ústavní právník Jan Kysela v neděli na facebooku uvedl, že český ústavní pořádek a právní řád nesvěřují prezidentovi žádné kompetence, kterými by mohl "zatáhnout" ČR do války, i kdyby si to přál. Například o vyhlášení válečného stavu v případě napadení ČR nebo při plnění spojeneckých závazků rozhodují obě komory Parlamentu. "Prezident v tomto rozhodování žádnou roli nemá," uvedl. Totéž platí pro rozhodování o vysílání českých vojáků do zahraničí a přijetí zahraničních v Česku. "Rozhodování přísluší oběma komorám Parlamentu, případně ve vyjmenovaných situacích vládě," dodal.

Prezident pak sice rozhoduje o mobilizaci, avšak jen na návrh a se souhlasem vlády, ale také jen za válečného stavu, o němž rozhodl Parlament, doplnil Kysela. Velitelem armády je náčelník generálního štábu, kterého prezident jmenuje a odvolává na návrh vlády. Prezident armádu neřídí, větší vliv má pouze na Hradní stráž, ale i tu řídí náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Petr Pavel Andrej Babiš Jan Kysela

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 56 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy