Končí zákaz venkovního chovu drůbeže, riziko nákazy ptačí chřipkou ale trvá

I přes zrušení zákazu venkovního chovu by si chovatelé drůbeže měli být podle ředitele veterinární sekce SVS Petra Šatrána vědomi vysokého rizika nákazy. Své chovy by proto měli chránit před kontaktem s volně žijícími ptáky a dodržovat pravidla biologické bezpečnosti.

Vhodné preventivní opatření je podle veterinářů například zasíťování výběhů. Je také důležité, aby trus volně žijících ptáků nemohl kontaminovat vodu a krmivo. Proto by se měla voda a krmivo drůbeži podávat v budovách nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva.

Podle veterinární správy se od února nákazová situace zlepšuje v celé Evropě. Počet ohnisek klesl z lednových 118 na 62, nejvíce případů bylo hlášeno z Francie.

V Česku se nákaza ptačí chřipkou letos v lednu potvrdila ve 13 případech a v únoru na dalších čtyřech místech. Ve velkochovu na Tachovsku nákaza postupně postihla tři haly, z nichž každá má kapacitu 250.000 nosnic. Z podniku bylo do kafilerie odvezeno zhruba 1000 tun drůbeže a muselo se zlikvidovat sedm milionů vajec. Podle Českomoravské drůbežářské unie bylo loni v ČR zhruba pět milionů nosnic a vybití tak velkého chovu znamenalo zhruba 15 procent celkového počtu.

Virus, který je za určitých okolností přenosný na člověka, se v českém chovu drůbeže poprvé objevil v červnu 2007. Od té doby byly kvůli výskytu nemoci utraceny stovky tisíc ptáků. V celé Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže, uvedl na konci ledna Šatrán.