PŮVODNÍ ZPRÁVA | Lítost, vztek nebo bezmoc. Rodiče mohou mít výčitky, důležité je ale řešit šikanu s klidnou hlavou, radí vedoucí z Linky bezpečí

Podle Kateřiny Schmidtové, která je vedoucí Rodičovské linky Linky bezpečí, rodiče mohou reagovat různě. Mohou být zaskočeni nebo se dostaví pocity, že to „nemůže být pravda“, lítosti, vzteku nebo bezmoci. „Mohou si vyčítat, že si toho nevšimli dříve. Mají často naléhavou potřebu něco rychle udělat. Toto všechno je přirozená reakce. Je důležité, aby si rodiče dali dostatek času, odstupu a další kroky podnikali s klidnější hlavou,“ radí Schmidtová pro EuroZprávy.cz

Než tedy zvolí další postup, mohou se někde poradit – například právě na Rodičovské lince. „Rodiče by měli dítěti dát čas a prostor, aby o svých potížích začalo postupně mluvit. Dát mu pochopení pro své nejrůznější obavy a ocenit ho, že dokáže o svém trápení mluvit. Ujistit ho, že ho rodiče berou vážně a potvrdit mu, že nikdo nemá právo mu ubližovat, a chování spolužáků není v pořádku,“ pokračovala vedoucí Rodičovské linky. 

S ohledem na situaci ve třídě či jiné skupině dětí je potřeba načasovat jednotlivé kroky. Schmidtová upozornila, že šikanované dítě si neumí pomoci samo. V případě šikany je tím pádem vhodným a osvědčeným způsobem sjednání schůzky s třídním učitelem, nejlépe za přítomnosti výchovného poradce nebo metodika prevence. „Někdy je nutné oslovit přímo vedení školy. Na schůzku je vhodné se řádně připravit. Doporučuji i písemnou přípravu či dopis s konkrétním popisem situace ve třídě. Škola je povinna zajistit bezpečné a zdravé prostředí pro vzdělávání dětí a musí šikanu prošetřit podle metodického pokynu ministerstva školství.“

Schmidtová dále považuje za nevhodné žádat po nápravu po dětech, které se šikany dopouštějí, nebo po jejich rodičích. „Rodiče často takové obvinění odmítnou a svoje děti brání. Policii je vhodné kontaktovat jen v případech, kdy se jedná o podezření na trestný čin, například ublížení na zdraví,“ doplnila. 

Může se stát, že ve chvíli, kdy se dítě svěří, rodiče nejeví zájem. „Máme zkušenost, že v těchto případech se dítě obrátí na vrstevníka, kterému to řekne nebo na nějakého oblíbeného učitele, ke kterému má důvěru. Může také zavolat na Linku bezpečí 116 111, kde hledáme jinou formu pomoci, než je rodina, v případě, že o řešení nemají rodiče zájem.“

Každá šikana má kromě oběti samozřejmě viníka. Schmidtová upozornila, že za řešení šikany ve škole je zodpovědná škola. „Rodiče se dozví od vedení školy, že byla ve třídě vyšetřována šikana a že je jejich dítě podezřelé nebo agresorem. V kompetenci školy je, aby dítě vyslechli a sdělili verdikt. Rodiče mohou reagovat, ale s verdiktem školy nic neudělají. Škola navrhne postihy a rodiče mohou vyjádřit svůj postoj. V případě, že má dítě výchovné potíže, mohou se obrátit na odbornou pomoc – Střediska výchovné péče,“ uzavřela.