PŮVODNÍ ZPRÁVA | Svěřit se neznamená žalovat. Řekněte si o pomoc, vzkazuje dětem odbornice z Linky bezpečí

Linka bezpečí loni evidovala 1044 kontaktů, ve kterých děti řešily potíže se šikanou. Podle vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřiny Liškové je důležité nebrat na lehkou váhu, pokud se o šikaně dítě svěří. 

V případě, že se oběť svěří vrstevníkovi, Lišková doporučuje vyhledat pomoc dospělých. Ať už jde o rodiče nebo školu. „Nikdo si nezaslouží, aby mu někdo ubližoval, vyhledání pomoci není slabostí či žalováním. Pokud se šikana děje ve škole, směřujeme učitele, ke kterému mají děti důvěru, na školního psychologa, na výchovného poradce, na vedení školy,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.

Pokud se šikana děje jinde, pracovníci Linky bezpečí směřují děti na vhodné dospělé, jako jsou například vedoucí klubů a kroužků. Může jít i o sociální pracovníky orgánů sociálně právní ochrany dětí a na základě závažnosti i o Policii České republiky.

Co šikana s dítětem udělá?

Vedoucí Rodičovské linky Linky bezpečí Kateřina Schmidtová upozornila na časté psychické obtíže. „Projevují se zvýšenou úzkostí, sebepoškozováním, projevovanou nedůvěrou v sebe a k okolí. Dále často bezradností a neschopností vymezit se vůči těm, kteří dítěti překračují hranice,“ popsala pro EuroZprávy.cz s varováním, že se mohou objevit i sebevražedné myšlenky.

Sebevražedné myšlenky či sebepoškozování jsou podle vedoucí odborných služeb Liškové od roku 2019 nejčetnějšími problémy, které děti na Lince bezpečí řeší. „Někdy jsou i v důsledku šikany, jindy jsou příčiny v jiných náročných životních situacích.“

Mezi psychickou a fyzickou šikanou se dá v dopadech najít jen velmi málo rozdílů. „V případě psychické šikany bývá náročnější její dokazování,“ dodala Lišková.

Vedoucí Rodičovské linky Schmidtová ji doplnila s tím, že dítě prožívající šikanu je často pochopitelně zmatené, stydí se mluvit o svém ponížení. Především má strach z toho, že agresoři své chování ještě znásobí. „Varovnými projevy může být například to, že dítě dává najevo, že se mu do školy nechce, nemluví o dění ve třídě, nemá tam kamarády. Uzavírá se do sebe, působí smutně, zaraženě, ustrašeně. Dále může mít nejrůznější zdravotní obtíže, kdy lékařské vyšetření neodhalí příčinu,“ vyjmenovala Schmidtová. Další věcí dokazující šikanu mohou být často poničené věci nebo jejich záhadné ztrácení.

Lišková dále apelovala na vnější pomoc. Bez ní se šikana sama od sebe totiž nezlepší. „Je důležité, aby na řešení šikany nezůstávaly děti samotné. Svěření se dospělým není žalování, ale prosba o pomoc. Řekněte si o ni,“ vzkazuje dětem.