Pavel uspěl se všemi návrhy na ústavní soudce, budou jimi Baxa, Wintr a Zemanová

Novými ústavními soudci se stanou někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa, profesor ústavního práva Jan Wintr i bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. V tajné volbě dnes jejich nominaci schválil Senát. Prezident Petr Pavel je jmenuje v pondělí v 16:30. Prezident, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský i premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Senátu přivítali.

Senát rozhodl v souladu s úterním doporučením svého výboru pro lidská práva. Ústavně-právní výbor před týdnem podpořil jen Wintrovu kandidaturu. Baxa dnes získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová 59 hlasů. Byli prvními třemi kandidáty, které nominoval Pavel.

Noví soudci v patnáctičlenném týmu ústavních soudců obsadí místa po Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž desetiletý mandát skončil 3. května. Dalšímu ústavnímu soudci Vladimíru Sládečkovi uplyne funkční období 4. června, kandidáta na toto místo prezident zatím neoznámil.

Pavel je přesvědčen, že všichni tři noví soudci jsou zárukou, že Ústavní soud bude složený z různorodých osobností s vysokou morální integritou, kompetencí a schopností odolávat všem možným tlakům. "Mým cílem bylo, aby byl proces výběru ústavních soudců transparentní a zakládal se na posuzování odborných kritérií, nikoli politických tlaků," uvedl prezident. Fiala je rád, že se v Senátu našla široká shoda a Ústavní soud bude doplněn a může tak plnit svoji důležitou funkci.

"Souhlas Senátu se jmenováním tří soudců ÚS vítám. Bylo tak odvráceno riziko, že by po odchodu profesora Sládečka klesl počet soudců pod 12, což je podmínka pro přijímání nálezů v plenárních věcech," uvedl na dotaz ČTK Rychetský. "Máme radost, že Ústavní soud bude opět kompletní," sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi.

Pavel před hlasováním senátorům ve svém projevu řekl, že by považoval za solidní, aby v případě odmítnutí kandidátů Senát jasně artikuloval své námitky nebo výhrady vůči těmto uchazečům. Tuto výzvu označila za nehoráznost senátorka Daniela Kovářová (nezávislá). "Výslech, kdo, jak a proč hlasoval, je konec demokracie. Je to cesta, jak vystavit šikaně nepohodlné volitele," uvedla. "Tajná volba vysvětlení nepotřebuje," dodala. Senátorka ODS a bývalá šéfka Sněmovny Miroslava Němcová naopak uvedla, že senátoři by měli umět své rozhodnutí vysvětlit a unést za něj odpovědnost, za což se postavil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Baxa a Wintr slíbili před senátory ochranu ústavních hodnot, stejně jako zdrženlivost a srozumitelnost v rozhodování. Zemanová zdůraznila odpovědnost a pokoru v soudcovském rozhodování. "Nikdy jsem nezastávala mechanickou interpretaci právní normy, vycházející bezvýhradně z textu, ale nikdy jsem ani nezastávala aktivistický přístup, vycházející z libovůle soudce. Oba tyto extrémy považuji za vysloveně škodlivé," prohlásila.

O Baxovi se spekuluje jako o možném adeptovi na předsedu Ústavního soudu po Pavlu Rychetském, jehož mandát vyprší 6. srpna. Prezident to nepotvrdil, ale ani nedementoval.

Související

Ústavní soud, ilustrační fotografie. Komentář

"Podvod na voliče" legalizován. Rozhodnutí Ústavního soudu může mít velké dopady

Ústavní soud zrušil zvýšené volební kvorum pro koalice a otevřel tím cestu do Sněmovny i stranám, které by jinak propadly. Verdikt, který má být výrazem rovnosti, však ve skutečnosti legitimizuje účelová spojenectví a umožňuje návrat komunistů s přímými vazbami na Moskvu. Historická paměť české justice selhává – a s ní i obranyschopnost demokracie.

Více souvisejících

Ústavní soud ČR Senát ČR Josef Baxa (NSS) Jan Wintr Daniela Zemanová

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 2 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 3 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy