KOMENTÁŘ | Demokracie v Česku? Vrhači vajec se ani netrefí

Nebudu ani unavovat výčtem akcí v rámci tohoto vzpomínkového dne. Velká většina z nich měla jeden společný znak – nesouhlas s posledními kroky a činy prezidenta republiky. Zejména posledními dvěma dokázal to, co dle svých dřívějších proslovů dokázat chtěl – sjednotit většinu národa. Bohužel pro sebe jej sjednotil proti sobě.

Jednak svým hulvátstvím v živém vysílání veřejnoprávního rozhlasu, kdy jej renomovaní znalci angličtiny usvědčovali z nepravdivých tvrzení o významu jím používaných slov. Ale budiž, že si náš současný prezident republiky vykládá spoustu věcí po svém, jsme si již chtě nechtě zvykli.

Co však podle mého názoru řadu lidí donutilo dát najevo svůj nesouhlas, bylo následující tvrzení, že policejní zásah na Národní třídě vlastně žádným masakrem nebyl. Jen běžným policejním zásahem. Vůbec se těmto lidem nedivím. Co je tedy podle Miloše Zemana masakr, když 570 oficiálně zraněných bezbranných mladých lidí je pouze běžný zákrok? Čínská tisícovka mrtvých pár týdnů před naším Listopadem, které si tak před několika dny pochvaloval Miloš Jakeš? To snad ne!

Jistě, projevy nesouhlasu s těmito prezidentovými výroky mohou být různé. Ani já nepovažuji házení vajíček za ten správný projev demokracie. Volání po odstoupení, vystavení červené karty – to je v pořádku, to je projev demokracie. Házení vajíček nikoliv. Zvláště když se vrhači těchto vajíček nedokáží ani trefit do té správné osoby a místo ní trefí člověka, který si rozhodně úctu zasluhuje – německého prezidenta Joachima Gaucka. Bohužel se ale podobné hlouposti stávají.

Ovšem označit šmahem celý tento protestující dav za lůzu, jak to mnozí okamžitě udělali, je jen zásadním nepochopením. Tato „lůza" dokázala hned poté v klidu vyslechnout a potleskem odměnit proslovy prezidentů Polska, Slovenska, Maďarska i zmíněného německého prezidenta Gaucka. To by mělo být především důvodem k zamyšlení pro samotného českého prezidenta – úcta k hlavě státu nevyplývá pouze ze zastávaného úřadu, ale z konkrétní osoby, která tento úřad zastává.

Není třeba lidem podlézat či se jim snažit vlichotit slovníkem šesté cenové skupiny. I nepříjemná sdělení se dají pronést s elegancí či vtipem. Třeba slavným stylem doktora Štrossmajera: „Kdyby hloupost nadnášela, .....