KOMENTÁŘ | Zákaz hazardu: Vyhráno zdaleka není

Brněnští zastupitelé v těchto dnech udělali výrazný krok v boji s hazardem. Alespoň s tím v podání hracích automatů. Prostě jej na celém území města zakázali. Jako druhé krajské město a bezesporu největší město v republice. Ukončili tak více než roční boj, který tato tuzemská Mekka hazardu s hracími automaty vedla. Jestliže na počátku loňského roku měli hazarduchtiví Brňané k dispozici přes 4 300 hracích automatů, nyní v prosinci to je pouze 1 450 přístrojů. A ty jsou nyní zakázány. Hrací automaty by tak měly z města zmizet po Novém roce postupně tak, jak bude ministerstvo financí odebírat licence jejich provozovatelům. V provozu by nakonec měly v osmi městských částech z 29 zůstat tzv. živé hry, jako karty či ruleta. Hrací automat žádný.

Není sporu o tom, že hazard způsobuje (a nejenom v Brně) řadu problémů. Častý argument zastánců hazardu, že tento způsob podnikání přináší státu i obcím peníze, vypadá poněkud jinak ve světle následujících čísel – jestliže státu ročně přinese kolem pěti miliard korun, léčba závislých na hazardu představuje ročně kolem 16 miliard. A také ročně kolem dvou stovek sebevražd těch, kteří svou závislost už prostě nezvládli...

Uvedená čísla jsou však ještě děsivější, pokud si uvědomíme, že uvedené příjmy pocházejí ze všech hazardních her, tedy například i z kurzového sázení či ze Sportky, zatímco daleko nejvíce případů vyžadujících léčbu mají na svědomí hrací automaty.

Zákazem však boj nekončí

Zmizí však hazard z brněnských ulic a lokálů zcela? O tom lze dost úspěšně pochybovat. Jen se z té viditelné legální formy přesune do černé zóny. Což se už také děje. Zajímavou pomůcku v této souvislosti nabízí SPELOS – Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů. To dnes jen v Brně eviduje téměř 50 nelegálních heren. I s plnými adresami. Sdružení přitom argumentuje tím, že těchto heren bude dál přibývat a díky tomu, že neplatí daně, tvoří silnou konkurenci legálním provozovatelům. Takže snaha o úplný zákaz hracích automatů dle sdružení jen znemožňuje svobodné podnikání, ale hazard stejně nevymýtí.

Samozřejmě se nabízí otázka, proč tyto nelegální herny existují. Zvláště když jsou známé i jejich adresy. Boj s nimi není tak jednoduchý, jak si mnozí naivně představují. Zabavit a hotovo. Boj se ve skutečnosti odehrává ve složitých právních kličkách. Jednou z nich jsou tzv. kvízomaty. Účastník musí nejdříve zodpovědět naprosto triviální otázku a pak může hrát. Jistě, složitým legislativním procesem se dá této možnosti provozu hracích automatů zabránit. Než se objeví další klička. Ani majitelé těchto nelegálně provozovaných přístrojů totiž nejsou žádní prosťáčkové a mají k dispozici jistě velmi schopné (či všehoschopné) právníky. A také různé nátlakové skupiny snažící se ovlivnit všechny příslušné rozhodovací orgány. Vždyť koneckonců ani brněnské hlasování nebylo tak zcela jednoznačné, když se z 55 členů zastupitelstva pro úplný zákaz vyslovilo 37. Je to hodně nebo málo?

Hazard a snaha po rychlém a co nejvíce bezpracném výdělku je lidem vlastní od pradávna. Dost se také současný boj proti hazardu srovnává s americkou prohibicí dvacátých let minulého století. Jistě, dnes už asi budeme stěží svědky policejních razií v zadních místnostech zakouřených špeluněk. Dnešní boj proti hazardu se odehrává v jiných prostorách a na vyšších úrovních. Je to boj podstatně složitější a těžší, ale stojí za to jej podstoupit. Stěží se asi podaří hazard zcela vymýtit, každé ztížení přístupu k němu je však žádoucí a cenné.