KOMENTÁŘ | České děti v Norsku. Co udělají politici?

KOMENTÁŘ - O případu dětí paní Michalákové v Norsku toho již bylo napsáno více než dost a upřímně řečeno, je dost těžké se v případu vyznat. Na jedné straně máme spoustu informací od matky dětí a lze těžko vyjádřit jiný pocit než plnou podporu její snaze. Na druhé straně vyjádření norského velvyslanectví, že matka neříká celou pravdu, ale údajně nelze říci, co zamlčuje. Norská organizace Barnevern odmítá matce i jejímu advokátovi sdělit řadu informací a důvodů pro své jednání.

Prostě divnost nad divnost. Kdo je však osvětlí, kdo vnese do případu světlo, když síly matky a jejího advokáta na to nestačí? Obě děti, ač se narodily a celý život prožily v Norsku, jsou občany České republiky. A neměl by jim jako svým občanům v první řadě pomoci stát? Veřejnost, dokonce i senátoři a poslanci tlačí na vládu, aby konala.

Dva čeští poslanci Evropského parlamentu se zúčastnili i posledního jednání v Norsku, což jistě svou váhu mělo. Dokonce i hlava státu prostřednictvím svého mluvčího vyzvala ministry zahraničí a pro lidská práva k činům. Přičemž ministerstvo zahraničí se již před časem zaručilo za ochranu dětí na našem území.

To je v pořádku. Přemýšlivému člověku však v těchto souvislostech něco chybí a leccos nechápe. Co dělá ministerstvo práce a sociálních věcí, které by mělo projevit největší aktivitu? Vždyť to má přímo v názvu. Zatím jsme svědky toho, že ředitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí Zdeněk Kapitán od případu v podstatě odtahuje ruce. Jeho úřad údajně nemá kompetence. Od čeho pak má v názvu mezinárodně právní ochranu?

A sama ministryně Tominová raději mlčí úplně. Přičemž právě toto ministerstvo by mělo nejvíce tlačit na ostatní, aby jednali. Například se může samo či společně s ministerstvy spravedlnosti a zahraničí pokusit získat soudní dokumentaci, neboť norský soud případ projednával a rozhodl jak rozhodl. Tato dokumentace by jistě pomohla objasnit řadu dosud nejasných věcí.

Jistě Norsko není členem Evropské unie, o to je případ složitější. Ale ani jistě velmi mocná organizace Barnevern, o jejíchž praktikách kolují různé informace, všemocná jistě není a i v norském právu existují cesty, jak získat minimálně tolik potřebné skutečné důvody jejího jednání. K tomu je však potřebný silný tlak více orgánů než jen dvou ministrů. Včetně hlavy státu, „prezidenta dolních deseti milionů", jak sám sebe rád tituluje.

Ono sledovat případ zřejmě nestačí, tady je třeba vyvinout koordinovaný tlak na všech možných stranách a úrovních. Jistě, nemůžeme použít příklad Indie, která v podobné situaci pohrozila zrušením miliardového kontraktu a děti hned byly zpátky u rodičů. Protože podobný argument nemáme, je třeba tlak na všech možných úrovních. Bez ohledu na vzájemné sympatie a antipatie.

Související

Více souvisejících

norsko ,  komentář ,  Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 2 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 4 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 10 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy