Kolik uprchlíků přijme Česko? Ve Sněmovně se bouřlivě diskutovalo

K solidaritě vyzval Čechy i ředitel pro migraci a ochranu v Evropské komisi Laurent Muschel. Připomněl, že i z Československa po roce 1968 utíkaly stovky a tisíce lidí na Západ. O Českou republiku není mezi uprchlíky velký zájem, většina se jich snaží dodat do Německa nebo Švédska, podle Muschela to není štědrým sociálním systémem, jak se často uvádí, imigranti se prý ale v těchto zemích sítí vítanější a domnívají se, že budou mít větší šanci se integrovat.

Čeští úředníci si myslí něco jiného. „Problém není v přitažlivosti Německa a Švédska, ale v přitažlivosti jejich sociálních systémů," poznamenal ředitel azylového a migračního odboru ministerstva vnitra Tomáš Haišman. I přesto počet žádostí o azyl u nás vzrostli oproti loňsku asi o 70 %.

Na dnešním semináři ve Sněmovně zazněl i názor, že je třeba důsledně myslet na návratovou politiku a odlišování uprchlíků a ekonomických migrantů. Řeč byla i o převaděčských skupinách. Ty podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy namluví lidem představy o lepším životě, jde ale o nerealistické představy.

„Neměli bychom mluvit o vysokých plotech, ale o tom, co budeme dělat pro lidi, kteří jsou v ohrožení," zdůraznila Lucie Sládková z Mezinárodní organizace pro migraci. Nejde podle ní o lidi, kteří budou brát Čechům práci nebo budou na dávkách. Sládková se taky ohradila proti představám, že všichni uprchlíci jsou ekonomičtí, s kriminální minulosti nebo nevzdělaní.

Muschel připomněl, že Česko mělo přijmout podle půdvodního plánu necelou tisícovku lidí ročně. A zatímco loni Česká republika přijala asi 1100 žadatelů o azyl, v Bulharsku to bylo o 10 tisíc víc. Ministerstvo vnitra se bránilo tím, že často pomáhá přímo v místech konfliktů, konkrétně třeba v uprchlických táborech v Jordánsku.

O tisíci uprchlících ročně mluvil před několika dny i předseda lidovců Pavel Bělobrádek. „Otázkou je, jak velký tlak bude a jak ta naše kapacita bude velká," uvedl tehdy Bělobrádek.