Peníze na migrační politiku? Česko dává stamiliony. Neví komu

Podle kontrolorů není vyhodnocení programů migrační politiky spolehlivé. Není totiž možné zpětně kontrolovat údaje o klientech jednotlivých projektů. Ministerstvo vnitra nepožadovalo, aby příjemci dotací evidovali klienty podle data narození. Přitom právě podle tohoto údaje ministerstvo pobyt cizinců v ČR sleduje. Systém vyhodnocení proto svědčí spíše o intenzitě využívání služeb než o konkrétních lidech, kteří službu využili.

Programy zaměřené na zlepšení podmínek azylantů a integraci cizinců v ČR získaly 288,6 milionu korun. Ministerstvo má jen kvalifikovaný odhad o tom, kolika konkrétním cizincům programy pomohly. Evropská komise totiž tyto údaje začala požadovat až v průběhu programového období. Ministerstvo proto jen odhaduje, že mezi lety 2011 až 2015 pomohly programy více než 74 tisícům osob.

"Přestože se řadu programových cílů v oblasti migrační politiky daří plnit, u opatření zaměřených na provádění asistovaných dobrovolných návratů jejich naplňování pokulhávalo. Z prostředků alokovaných na program návratu migrantů se podařilo vyčerpat jen 29 %. Hlavním důvodem je nejednoznačné zakotvení asistovaných návratů v českém právním řádu a také nezájem o tyto aktivity ze strany neziskových organizací," uvedl nku.cz.

Kontroloři prověřili 49 projektů, na které dostalo dotace deset příjemců. Cíle projektů se podařilo všem splnit, kontroloři ale u některých projektů zjistili nezpůsobilé výdaje a podezření na porušení rozpočtové kázně za 639 tisíc korun. Mezi nezpůsobilé výdaje patřily například pronájmy prostor, které nebyly na projekt potřeba.

Na problém komunikace členských států s Evropskou komisí v oblasti společné migrační politiky poukázala také nedávná kontrola Evropského účetního dvora zaměřená na vnější dimenzi migrace do EU z Alžírska, Gruzie, Libye, Moldavska, Maroka a Ukrajiny. Z kontroly EÚD vyplynulo, že výsledky jednotlivých opatření v rámci vnější dimenze migrační politiky je obtížné měřit. Mezi hlavními důvody EÚD uvedl složité nastavení cílů i komplikovanou správu této oblasti. Komunikace je problematická jak mezi jednotlivými subjekty v rámci EU, tak právě mezi Komisí a členskými zeměmi. Auditoři poukázali i na to, že se EU obecně nedaří - stejně jako České republice - plnit cíle v oblasti navracení migrantů do zemí původu.

K podezření na porušení rozpočtové kázně ministerstvo vnitra uvedlo, že nově nastavilo systém pro programové období do roku 2020 a NKÚ už změnu zhodnotil. "Konstatoval, že nastavení nového systému možným nedostatkům předchází," uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá. Dodala, že i podle původního systému je ale podezření na chybovost jen u 0,7 procenta využitých peněz.

Podle ministerstva vnitra by se čerpání na projekty asistovaných návratů mělo zvýšit tím, že na ně nově přidává peníze vedle EU i stát. "Příjemce tak obdrží celou výši dotace a nemusí do projektu zapojovat vlastní zdroje," uvedla Malá.