Zaorálek přišel do televize a spustil kanonádu, která příznivce Ruska nepotěší

NATO vyšle k východní hranici čtyři vojenské prapory. V Pobaltí a v Polsku tak budou nově působit čtyři tisíce vojáků. Moskva se ale brání a tvrdí, že ji Západ démonizuje.

Na středeční schůzce se tak bude projednávat především strategie vyhnutí se vojenským incidentům, ke kterým by mohlo dojít tam, kde se soustřeďuje větší množství vojenské techniky. "Aby náhodou nevznikl incident díky tomu, že se na jedné nebo druhé straně špatně vyhodnotí nějaká situace," vysvětlil Zaorálek v pořadu Události, komentáře.

Podle něj ale k žádné změně vztahů mezi Západem a Moskvou nedochází. Přesun aliančních vojáků považuje za přiměřenou reakci, která má spíše symbolický charakter. "Dává se najevo, že bereme smrtelně vážně to, že za každého člena budujeme kolektivní obranu, a v případě, že by se mu cokoliv stalo, v tom nezůstane sám," dodal.

Slova o tom, že se schyluje k bipolárnímu mocenskému dělení světa, nejsou prý správnou interpretací výsledku summitu. "K žádné dramatické proměně vztahů mezi Západem a Ruskem nedochází. Chováme se jako klidná, sebevědomá aliance, která je založená na jednotě a solidaritě. Nepotřebujeme hledat nepřítele," vysvětlil Zaorálek.

Uvedl také, že je v dnešní době obtížné odhadovat, co se v budoucnu ukáže být pro Severoatlantickou alianci klíčovou hrozbou. NATO by proto podle něj mělo pracovat na schopnosti adaptace a rychlosti rozhodování. 

O to se ostatně Aliance snaží. Nově se například zaměřila na kyberprostor a Zaorálek tvrdí, že Česká republika se již na možné kybernetické nebezpečí připravuje ve s Izraelem. "Čelíme hrozbám, ve kterých nejde jen o vojenské prostředky. Nejlepší základ toho, abychom mohli čelit současným hrozbám, je budování společnosti, která drží pohromadě, která je sociálně kohezní a spravedlivá," uvedl Zaorálek.

"Spolupráce zemí jako jsou Finsko, Švédsko, Austrálie a další, ukazuje, jakou roli Aliance ve světě sehrává," ocenil další spolupráci.