Spontánní shromáždění bez ohlášení uzákoněna nebudou. Mohlo by docházet k bitkám

Pro senátní verzi hlasovalo deset ze 170 přítomných poslanců, 138 jich bylo proti. Sněmovní znění podpořilo 135 ze 171 přítomných členů dolní komory.

Senát chtěl v některých bodech vrátit novelu shromažďovacího zákona do podoby, jak ji poslancům předložila vláda. Ministři chtěli ustanovení o neplánovaných manifestacích uzákonit, aby bylo možné bez obav z postihu uskutečnit shromáždění v bezprostřední reakci na novou nečekanou událost, například úmrtí významné osobnosti nebo teroristický útok. Poslanci však byli proti, obávali se, že ustanovení bude zneužíváno. A tento postoj potvrdili i dnes.

Zpravodaj Vlastimil Vozka (ANO) upozornil na to, že formulace může působit jako „nevinná", umožnila by však konání například neohlášeného shromáždění odpůrců jiného shromáždění. Pak by mohly hrozit nepředvídatelné střety. „Úprava by mohla vést k tomu, že zákon bude zbytečný," řekl předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).

Poslanci taky trvají na tom, aby shromáždění nemohl oznámit kdokoli. Přiklonili se k nynějšímu znění zákona ohledně svolavatele, aby jím nemohl být například jakýkoli cizinec nebo nezletilý člověk. Senát chtěl tuto část změnit s tím, že omezení by mohlo být v rozporu s listinou základních práv.

Předloha upravuje zejména povinnosti svolavatelů veřejných shromáždění a postupy obecních úřadů, které ohlášení akcí přijímají. Už v dolní komoře z vládní předlohy vypadlo ustanovení, které by demonstrantům dalo právo zakrýt si za určitých podmínek obličej. Zakrývání bude nadále zakázáno.

Svolavatelé budou muset nově uvádět kontaktní údaje, aby se s nimi úřady mohly v případě potřeby co nejrychleji spojit. Budou mít také výslovnou povinnost být přítomni na akci, kterou oznámili.

Vetší pravomoci budou mít radnice, které získají možnost bližšího vymezení místa shromáždění, jeho délky a dalších podmínek pro zajištění pořádku. Úprava se týká případů, kdy je na jedno místo ve stejný čas nahlášeno více shromáždění. Nyní se musejí pořadatelé akcí dohodnout, a když to neudělají, úřady zakážou shromáždění, které bylo nahlášeno později.

Novela také upřesňuje pravomoci k rozpuštění shromáždění. Právo nyní mají úředníci, nově k nim přibudou policisté. Norma navíc podle sněmovní úpravy umožní úředníkům změnit místo shromáždění.