Roste počet "služebnictva" v domácnostech. Stát je musí víc chránit, žádá Dienstbier

Před třemi lety vzalo Česko úmluvu pouze na vědomí s tím, že její schvalování by bylo nadbytečné. Většina požadavků je už v českém právním řádu zakotvena a další úpravy pracovního práva by byly zbytečné vzhledem k tomu, jak málo v cizích domácnostech pracuje lidí. Podle vládní rady jde ale už nyní o desítky tisíc lidí, jejichž postavení není silné.

Doporučení rady ratifikací dokumentu se znovu zabývat předloží ve středu vládě ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Úmluva o pracovnících v cizí domácnosti se má vztahovat kromě služebnictva také na zahradníky, kuchaře, řidiče nebo tajemníky a správce. Má jim zaručit stejná základní pracovní práva, která mají ostatní pracující například ve firmách. Od práva na rozumnou pracovní dobu přes délku odpočinku po ochranu zdraví při práci a právo na minimální mzdu. Podle vládní rady politici před třemi lety vycházeli z informací, které se týkaly zahraničních pracovníků pracujících v českých domácnostech.

"Ti podle tohoto materiálu nepředstavovali dostatečně významnou skupinu osob, kvůli níž by bylo třeba novelizovat pracovně-právní legislativu, což by ratifikace úmluvy vyžadovala. Práce v cizí domácnosti je nicméně vykonávána nejen migranty, ale také tuzemským obyvatelstvem," uvádí dokument připravený pro jednání kabinetu. Poptávka po hospodyních či chůvách podle rady roste, například v souvislosti s nedostatkem kapacit ve školkách či stárnutím populace.