Lex Babiš u ÚS: Jako soudce zpravodaj jej bude řešit Jan Filip

Podatelna podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové přidělila Zemanovu návrhu spisovou značku a podle rozvrhu práce padla volba na soudce Filipa, který bude připravovat nález. O výsledné podobě nálezu ale musí hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Průměrná doba rozhodnutí o plenárních kauzách se v roce 2016 pohybovala kolem deseti měsíců.

Hlava státu může v rámci svých kompetencí navrhnout ÚS zrušení zákona nebo jeho části. Této možnosti poměrně často využíval Václav Havel. Zeman zatím zpochybnil pouze služební zákon a nyní novelu zákona o střetu zájmů, která podle něj porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Na zákon si chtějí stěžovat také poslanci ANO.

Lex Babiš nabyl účinnosti minulý týden. Firmy, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, se podle normy již nemohou ucházet o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Zemanův návrh má šest stran, obsahuje čistě právní argumenty, nevyjadřuje se k dopadům zákona na konkrétní politiky. Kritizovaná zákonná ustanovení označuje za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. „Pokud jde o princip vhodnosti, je schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle, respektive ho neminout, v podstatě nulová (...)," píše se v něm.

Lidé v Česku mají mít podle dokumentu rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání. Zákon podle Zemana také dopadne i na další podílníky ve firmách, které částečně patří členům vlády.

Nejvíce zákon ovlivnil podnikání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Do začátku února vlastnil stoprocentní podíl v holdingu Agrofert, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích.  Babiš Agrofert a další svou společnost SynBiol kvůli zákonu převedl do dvou svěřenských fondů.

Jana Filipa, stejně jako všechny současné ústavní soudce, jmenoval do funkce právě prezident Zeman. Předtím Filip působil jako profesor na Masarykově univerzitě.