KOMENTÁŘ | ODS se dobrovolně vyšachovala z budoucí vlády, na partnery má nesplnitelné požadavky

KOMENTÁŘ MH - ODS si vytvořila dokument, který ji téměř automaticky vylučuje z účasti na budoucí vládě. Strana totiž vstoupí pouze a jenom do vlády, která se zaváže k dvanácti opatřením, jež si určila. To byl byl samozřejmě sympatický a vstřícný krok, každý potenciální koaliční partner ODS se můžete podívat, zda daný bod splní, a pokud ne, tak má smůlu. Problematické však je, pokud tyto nakladené podmínky spojíme s některými dlouhodobějšími zásadami a výroky na adresu ostatních politických stran z úst občanských demokratů, nebylo by s kým vládnout.

"Tato deklarace je výrazem našeho nesouhlasu se způsobem, jakým se vede nebo spíše nevede politická diskuse dokonce i pouhé dva měsíce před volbami. Tato deklarace je zásadním odmítnutím toho, že veškeré debaty a rozhovory vedou média i mnozí politici jenom o tom, kdo s kým bude v příští vládě, místo aby se diskuse vedly o tom, co která strana opravdu udělá a co potřebuje Česká republika a lidé, kteří tady žijí a pracují," stojí v úvodu prohlášení předsedy občanských demokratů Petra Fialy k představení "Vyšehradské deklarace". Ironií je, že právě nově představený dokument ODS si podmínky, s kým do vlády a s kým ne, určuje. 

ODS si vytvořila dokument, který ji téměř automaticky vylučuje z účasti na budoucí vládě. Strana totiž vstoupí pouze a jenom do vlády, která se zaváže k dvanácti opatřením, jež si určila. To byl byl samozřejmě sympatický a vstřícný krok, každý potenciální koaliční partner ODS se můžete podívat, zda daný bod splní, a pokud ne, tak má smůlu. Problematické však je, pokud tyto nakladené podmínky spojíme s některými dlouhodobějšími zásadami a výroky na adresu ostatních politických stran z úst občanských demokratů, nebylo by s kým vládnout.

Občanští demokraté možná spoléhají na výrazný úspěch ve volbách, jinak je těžko vysvětlitelné, že by si už teď  stanovily téměř nesplnitelné podmínky. Pojďme tedy popořadě:

"Vláda nedovolí zpochybňovat euroatlantickou orientaci ČR, zvýší výdaje na bezpečnost, prosadí postupné zvýšení výdajů na obranu do úrovně 2 procent HDP během šesti let," - ODS rozhodně nemůže vládnout s KSČM, Sládkovými Republikány, ba ani s Tomiem Okamurou či Zemanovci. 

"Závazek vlády nezvyšovat daně pro firmy po celé volební období," - ani doba opoziční smlouvy se nebude opakovat, Fialu ve vládě s ČSSD neuvidíte. 

"Zrušení EET a zavedení paušální daně pro neplátce DPH – princip „Zaplať a podnikej bez dalších kontrol“ pro nejmenší podnikatele," - Andrej Babiš či Pavel Bělobrádek mají smůlu, lidovci ani hnutí ANO, kteří se hlavně na prosazení elektronické evidence podíleli, ostrouhají. 

"Součástí programu vlády bude odmítnutí povinných uprchlických kvót a povinného přijetí eura," - tímto bodem si od sebe ODS v potencionální nové vládě odpudila také Starosty a nezávislé, TOP 09 či nově vzkříšenou ODA. 

Podíváme-li se do současně Sněmovny, tak zjistíme, že ODS by zůstala osamocená. Fialova strany by letos v říjnu musela získat alespoň 30 procent, kdy by se mohla vytvořit například menšinovou vládu se stranou,, která na její podmínky přistoupí. 

Někdo může namítnout, že do Sněmovny se dostanou například Realisté, Piráti nebo Zelení. Tak popořadě. Se Zelenými by to opravdu nešlo, občanští demokraté a jejich zjevný euroskepticismus rozhodně nesouzní s jejich stanoviskem, že EU by měla být federací. U Pirátů je to podobné, do kolize by se mohly dostat se svým prounijním směřováním a tím, že, "nepřijmou výjimky zvýhodňující některé země nebo jejich části," což samozřejmě vyvázání se z povinnosti přijmout euro představuje výjimku jak vyšitou.

ODS se možná modlí, aby do poslaneckých lavic usedli Robejškovi Realisté. Co do programu se totiž zdá, že jediní Realisté by mohli šibeniční podmínky ODS splnit. Jako bonus kromě nepřijetí eura nabízejí i odmítnutí inkluze, za což horuje jedna z nejvýraznějších tváří ODS Václav Klaus mladší. Nechme se překvapit, malá šance na ODS ve vládě tu možná přeci jenom je.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  ODS ,  Petr Fiala ,  Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Následek ukrajinského útoku v Rusku

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany Spojených států a blížícím se americkým kongresovým volbám obnovila útoky na ruské ropné rafinérie. Podle informací ruských státních médií a diplomatických zdrojů webu The Guardian zasáhly ukrajinské dálkové drony v noci na neděli rafinérii v Nižném Novgorodu a předtím také velké zařízení v Samarské oblasti vlastněné státním energetickým gigantem Rosněfť.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů

Americký prezident Donald Trump uskutečnil v posledním víkendu před klíčovými doplňkovými volbami do Kongresu intenzivní předvolební kampaň, jejímž cílem je udržet republikánskou většinu v obou komorách amerického parlamentu. Hlava státu uspořádala sérii předvolebních shromáždění ve státech jako Florida, Iowa a Kansas, což vzhledem k dřívějším výsledkům v těchto oblastech poukazuje na defenzivní postoj Republikánské strany těsně před úterním hlasováním.

před 4 hodinami

Josef Mašín

Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín

V americké Santa Barbaře zemřel ve věku 94 let Josef Mašín, který byl jednou z nejznámějších tváří československého protikomunistického odboje. Informaci o úmrtí významného účastníka odboje přinesla v pondělí na sociální síti Facebook instituce Paměť národa s odvoláním na zdroj blízký rodině.

před 4 hodinami

Brexit, ilustrační foto

EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích

Prezident republiky Petr Pavel se v pondělí při odchodu z jednání vlády, jehož se osobně účastnil, vyslovil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích. Hlava státu ve svém vyjádření zdůraznila, že odmítá starty ruských reprezentantů, dokud Ruská federace pokračuje ve své agresi vůči Ukrajině. Toto stanovisko zaznělo v souvislosti s aktuální debatou o postavení ruských sportovců na mezinárodním poli.

před 6 hodinami

Evropská unie

Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí

Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.

před 7 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?

Nadcházející americké doplňkové volby do Kongresu představují mnohem víc než jen běžný poloviční verdikt nad úřadujícím prezidentem. Letošní hlasování může zásadně ovlivnit politické směřování Spojených států, rozhodnout o dalším osudu hnutí MAGA a vymezit výchozí pozici obou stran před prezidentskými volbami v roce 2028. Pro Demokratickou stranu jde o klíčovou šanci na politickou rehabilitaci po porážce v posledních prezidentských volbách.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie

Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence

Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 9 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 10 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Česko dostane další miliardy korun na splnění plánu obnovy

Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy