Sněmovna ratifikovala dohodu CETA mezi EU a Kanadou

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

13. září 2017 13:18, Aktualizováno 13. září 2017 15:32

Jiří Havlíček v Poslanecké sněmovně
Jiří Havlíček v Poslanecké sněmovně Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Sněmovna dnes dala souhlas s ratifikací dohody CETA. Podle odhadů expertů by mohla přinést nárůst obchodní výměny mezi EU a Kanadou až o pětinu. Dokument kritizovali hlavně poslanci KSČM a přednášeli k ní rozsáhlé kritické projevy.

Dohoda má začít provizorně fungovat 21. září. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznámil, že se na tomto datu dohodl s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Unie odhaduje, že aplikace smlouvy by zvýšila vzájemnou obchodní výměnu až o 324 miliard korun ročně, má také podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa. Kritici ale tvrdí, že může ohrozit tisíce pracovních míst, což však podle unijních expertů vyvrací několik nezávislých studií.

Pro dohodu dnes hlasovalo 85 ze 132 přítomných poslanců. Proti ratifikaci byli hlavně komunisté. K nim se přidali dva sociální demokraté, čtyři poslanci klubu ANO a čtyři nezařazení poslanci.

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) dohodu hájil. Podle něj je výsledek vyjednávání o dohodě pro ČR příznivý. Dohoda podpoří český export a otevírá českým firmám přístup k veřejným zakázkám na federální i obecní úrovni v Kanadě, argumentoval.

Podle Svazu průmyslu je schválení dohody pro české firmy dobrá zpráva. "Z našeho pohledu je klíčové, že díky dohodě dojde k odstranění administrativních a technických překážek a liberalizaci obchodu se službami," uvedl ředitel sekce mezinárodních vztahů svazu Lukáš Martin. Dohoda podle něj českým firmám navíc zaručuje otevřený a nediskriminační přístup k veřejným zakázkám.

Podle poslanců KSČM není dohoda v zájmu ČR a není pro Česko výhodná. Poukazovali například na rizika pro postavení českých spotřebitelů. Výhrady zazněly i od poslanců z klubu ANO. Poslanec Pavel Plzák v souvislosti se smlouvou varoval například před zřízením zvláštního investičního soudu, který bude řešit spory mezi firmami a státy. Podotkl, že firmy budou moci státy žalovat i za poškození oprávněných očekávání, ale závazky investorů by přes tento soud vymahatelné nebyly. "Myslím, že toto je opravdu nebezpečné," řekl Plzák.

před 1 hodinou

Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar

Související

Emmanuel Macron se sešel s Milošem Zemanem

Macron je skeptický ohledně obchodní dohody s Británií

Francouzský prezident Emmanuel Macron nepovažuje uzavření obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím do konce letošního roku za reálné. Do konce roku 2020 běží tzv. přechodné období, které nechce Macronův britský protějšek Johnson za žádnou cenu protahovat. Británie oficiálně opustila EU na konci ledna, nyní mají započít vyjednávání o podobě budoucích vztahů, tedy i těch obchodních.

Více souvisejících

CETA (Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou) ,  Poslanecká sněmovna ,  KSČM ,  hnutí ANO ,  EU (Evropská unie) ,  Jiří Havlíček (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 11 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy