Exekutoři nezchudli. ÚS nechal v platnosti vyhlášku, která jim snížila příjmy

Vyhláška například s účinností od dubna 2017 snížila minimální odměnu soudních exekutorů z 3000 na 2000 korun. Stejnou částku nově přiznává vyhláška exekutorovi také za situace, kdy z nějakého důvodu zanikne jeho oprávnění k vedení exekuce.

Další část vyhlášky, kterou chtěli senátoři zrušit, řeší situaci, kdy dlužník po výzvě ve 30denní lhůtě dobrovolně zaplatí. Exekutorovi pak místo paušální náhrady hotových výdajů 3500 korun náleží jen polovina částky, tedy 1750 korun. Dříve se snížení paušální náhrady týkalo jen exekucí, kdy vymožené plnění nepřesáhlo 10.000 korun.

Podle senátorů i podle dřívějšího vyjádření Exekutorské komory vyhláška ohrožuje činnost jednotlivých úřadů a nepřiznává exekutorům adekvátní odměnu za jejich práci. 

"Novela vyhlášky zasáhla poměrně úzký výsek odměn exekutorů. Samotného jádra práva podnikat se dotknout nemohla," uvedl ale soudce zpravodaj David Uhlíř. 

"Vítáme, že ÚS potvrdil ústavnost úpravy, která snižuje odměny exekutorů. V praxi ukázala, že systém vymáhání pohledávek nekolabuje a je schopný fungovat i za těchto podmínek. Za vše hovoří čísla - k 1. srpnu 2017 jsme měli 154 exekutorů, dnes jich je 155. K žádnému exodu ani ke ztížení vymahatelnosti práva tedy nedošlo," reagoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).

"ÚS připustil, že změna vyhlášky je ústavní, to ale ještě neznamená, že je rozumná a věcně správná," míní advokát Zdeněk Koudelka, který zastupoval senátory.

"Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme," řekl ČTK prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil. Soudní exekutor Lukáš Jícha z exekutorského úřadu Přerov z rozhodnutí Ústavního soudu cítí zklamání. "Byl potvrzen stav, kdy minimální odměna exekutora je 22,5krát nižší než garantovaná minimální odměna insolvenčních správců. Přitom odpovědnost exekutora a rozsah rozhodovací činnosti v řízení je mnohem širší," míní.