Romský pseudokoncentrák? Policie žádá Sněmovnu o vydání Roznera (SPD) k stíhání

Předmětem trestního stíhání Rosnera je označení koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku za „neexistující pseudokoncentrák“. Za popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia hrozí Roznerovi až 3 roky odnětí svobody.

„Poslanecká sněmovna obdržela žádost o vydání poslance pana Miloslava Roznera v pondělí 10.12., následné byla sekretariátem předsedy předána Mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny ČR. Prvé jednání v dané záležitosti výbor uskuteční v úterý 18. prosince. Zařazena bude na prvou následující schůzi Poslanecké sněmovny, tj. v lednu 2019," uvedl na dotaz serveru EuroZprávy.cz Stanislav Grospič, předseda Mandátového a imunitního výboru. 

Na úterní schůzi výbor provede podle Grospiče základní procedurální záležitosti a určí další postup. "Předpokládám, že výbor bude chtít udělat standardní kroky," uvedl jeho předseda. Zřejmě pozve na některou z dalších schůzi vyšetřovatele a státního zástupce.

Příležitost vyjádřit se k věci dostane i Rozner. Protože je členem imunitního výboru, bude muset být podle Grospiče vyloučen z jednání výboru pro podjatost. Sněmovní plénum by mohlo o policejní žádosti rozhodovat na lednové schůzi.

„Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl Rozner koncem loňského roku na jednání SPD. Vláda chvíli předtím odtajnila smlouvu o odkupu vepřína na místě koncentračního tábora, firmě AGPI stát zaplatil za odkup 450 milionů korun.

Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Kvůli slovům o Letech se sešlo hned několik trestních oznámení, mířily i na předsedu SPD Tomia Okamuru. Policisté chtějí Roznera stíhat podle deníku Právo pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

Policie nejprve trestní oznámení odložila. Státní zastupitelství jí ale vrátilo případ k opětovnému prověření. „Zásah Státního zastupitelství v tomto případě nese znaky aktivismu a vyvolává otazníky nad objektivitou vyšetřování celého případu. Poslanec Miloslav Rozner totiž nezpochybňoval utrpení lidí, ke kterému docházelo v táboře v Letech. Miloslav Rozner zcela oprávněně zpochybňuje v souladu s názorem hnutí SPD vynaložení astronomické částky na výkup vepřína a budování památníku na tomto místě (celkem zhruba 600 milionů korun). Výše částky je v hrubém nepoměru k péči o jiná místa, kde za druhé světové války byli vražděni a mučeni čeští vlastenci. Poslanci klubu budou hlasovat proti vydání svého kolegy,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura v oficiálním prohlášení, které má server EuroZprávy.cz k dispozici..

Stanovisko výboru není závazné

Stanovisko mandátového výboru však není pro poslance závazné. V současném funkčním období už členové horní komory vydali ke stíhání premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a jeho místopředsedu Jaroslava Faltýnka. Naopak komunistického poslance Zdeňka Ondráčka nadále chrání imunita.

Rozner se jako lídr kandidátky SPD v Jihočeském kraji proslavil už v předvolební kampani. „Nechci se do toho zabrušovat, abych se pak z toho nemusel zase vybrušovat a neřekl něco špatně. Já nechci nic ovlivňovat a čekám, co Tomio pro nás vyjedná,“ prohlásil tehdy Rozner. Rovněž se objevil v debatě ČT jako expert hnutí na kulturu, nikterak však o své znalosti oboru nepřesvědčil.