Češi rozkládají Evropu? Žantovský nemilosrdně účtuje s EU

Odkaz Václava Havla si Žantovský připomíná téměř denně a mrzí ho, že sametová revoluce se stále nepíše s velkým počátečním písmenem.

Hodnoty svobody, demokracie, právního státu, tolerance a lidských práv, stejně jako tržní hospodářství a průmyslová revoluce z Evropy pocházejí, jsou to evropské hodnoty, připomněl. "Dopustíme-li, aby byly zpochybňovány, relativizovány, rozředěny, nahrazovány pseudohodnotami a pseudoprávy či přímo popírány, nevidím budoucnost naší civilizace a světa vůbec jako příliš světlou. Česká otázka, jak říkal Masaryk, je otázkou světovou, nebo není otázkou vůbec," uvedl jeden ze zakládajících členů revolučního Občanského fóra, v jehož čele od listopadu 1989 stál pozdější prezident Václav Havel. Žantovský dnes vede Knihovnu Václava Havla, stál léta po jeho boku a o životě zásadní postavy novodobých českých dějin napsal knihu.

Aktuálnost Havlových myšlenek si uvědomuje téměř denně. "Česká společnost prochází obdobím hledání a nejistoty, mnoho lidí postrádá pevnější zakotvení naší národní a politické identity. To hledal Havel stejně jako Masaryk právě v morálních hodnotách a ve snaze o vytvoření prostoru, v němž může každý občan hledat a nacházet smysluplný život," řekl Žantovský. Hájit, zpřístupňovat a šířit v kontextu současných problémů odkaz bývalého prezidenta především mezi mladou generací chce Havlova knihovna.

Žantovského mrzí, že termín sametová revoluce, který se pro události roku 1989 navzdory policejní brutalitě, jež stála na jejich začátku, používá, se nepíše s velkým počátečním písmenem. "Naše sametová revoluce podobně jako například Francouzská revoluce byla jedinečnou událostí v moderních dějinách naší země. Proto gramaticky neexistuje důvod, proč by se psala s malým písmenem. Píšeme-li například dodnes Vítězný únor, bylo by výsměchem, kdybychom nepsali o Sametové revoluci," stěžuje si.

Vážnější ale podle něj je, že česká společnost dovolila stejně devalvovat i hodnoty spravedlnosti, svobody, tolerance a vzájemné úcty, z nichž sametová revoluce vycházela. "Ze zpětného pohledu 90. léta v české ekonomice položila docela pevné základy k jejímu dnešnímu úspěšnému rozvoji, ale současně předznamenala i mravní nihilismus, který všechny naše úspěchy znehodnocuje," míní.

Když se ohlíží za událostmi posledního roku, říká, že události se prostě dějí a samy o sobě nejsou ani dobré ani špatné. "Důležité je, jak na ně reagujeme. Velká část českých voličů se nedokázala poučit z toho, že politická reprezentace, byť legitimně zvolená, ztrácí legitimitu, pokud je kompromitována a diskreditována minulými nebo současnými nelegálními činy a vazbami," řekl. A ačkoli se české společnosti momentálně daří velmi dobře po materiální stránce, představuje to morální dluh do budoucna, který bude muset být jednou splacen, tak jako každý dluh," uvedl.

K bilancování a zásadnímu vzpomínání prý zatím nemá mnoho času. "Nejdůležitější okamžik v životě je vždycky tady a teď. Klíčovými okamžiky mého života stejně jako životů milionů jiných lidí byly roky 1968, kdy jsem jako student zažil sovětskou invazi a okupaci, a rok 1989, kdy jsem měl tu příležitost a štěstí podílet se na největší změně našich životů. Ale snad v každém roce života jsem zažil něco, co mě poznamenalo pro budoucnost a k čemu se můžu vracet," říká vystudovaný psycholog, autor mnoha literárních překladů slavných anglicky píšících autorů, někdejší senátor a velvyslanec v USA, Izraeli a Velké Británii.