Zemanův rok 2018: Nejistota, další prvenství i nekončící kontroverze

Rok 2018 je téměř za námi, zbývá z něj už jen pár posledních hodin. Pro prezidenta Miloše Zemana začal s určitou nejistotou, jeho setrvání ve funkci totiž záleželo na výsledku historicky druhé přímé prezidentské volby.

Od konce ledna však může být relativně v klidu. Poslední víkend úvodního měsíce totiž patřil druhému kolu voleb, v němž Zeman porazil svého protikandidáta, bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše, a to ziskem 51,36 % hlasů.

Své druhé funkční období na Hradě zahájil Zeman 8. března. Hned ve svém inauguračním projevu se opřel do českých novinářů, jmenovitě mířil například na mediální dům Economia miliardáře Zdeňka Bakaly i na veřejnoprávní Českou televizi. Hned 15 zákonodárců tehdy na protest opustilo Vladislavský sál.

Bez reakce ostatních politiků se ostatně neobešly ani další Zemanovy činy. Jako červený hadr zapůsobily v červnu trenýrky stejné barvy, které nechal prezident obřadně spálit v zahradách pražského Hradu.

Na začátku prosince zase překvapil kritikou Bezpečnostní informační služby, jejíž příslušníky označil za „čučkaře“. Nesouhlas s ním v tomto případě vyjádřili nejen opoziční, ale i vládní politici v čele s předsedy obou stran Andrejem Babišem a Janem Hamáčkem, jejichž kabinet Zeman závěrem června jmenoval do funkce.

Kontroverze rovněž vzbudil, když vypustil do éteru nemístný vulgarismus. Stalo se tak po čtyřech letech, opět ve vysílání Českého rozhlasu. Vyznamenané podnikatele Pavola Krúpu, novinářku Janu Lorencovou a bývalou šéfku ERÚ Alenu Vitáskovou označil za „bojovníky proti ekonomickým zmrdům“.

Prezident zamířil v rámci zahraničních cest do řady zemí, jako první český politik promluvil v izraelském Knesetu. Již tradičně zamířil v doprovodu řady podnikatelů do Číny, kde před zraky ruského premiéra Dmitrije Medveděva dokonce zahrál na piano. Vysněné návštěvy v Bílém domě se však opět nedočkal.