ÚS je zavalen stížnostmi na zdanění církví, projedná je naráz

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrhy poslanců opozice a také senátorů STAN na zrušení daně uvalené na finanční náhrady v církevních restitucích. Nepřijdou však o možnost uplatnit své argumenty, soud s nimi počítá jako s vedlejšími účastníky řízení o podobném návrhu 45 senátorů, který obdržel jako první. Jde o předpokládané rozhodnutí, tímto způsobem soud postupuje v situacích, kdy dostane postupně několik návrhů na zrušení stejné právní normy.

Obě odmítnuté skupiny budou mít stejná procesní práva jako senátoři podepsaní pod prvním návrhem, uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.

Jako první se na ÚS obrátila skupina 45 senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů. Jako soudce zpravodaj se jejich návrhem zabývá Jaromír Jirsa. Právě on tak nadále zůstane hlavní osobou při přezkoumávání sporné právní úpravy u ÚS.

Následovali opoziční poslanci, podle kterých je novela umožňující zdanit finanční náhrady církvím jen úlitbou vlády komunistům za jejich podporu. Podle opozice šlo o politickou korupci, jejíž "náklady" ponesou církve.

Poslanecký návrh oproti senátorskému více akcentuje dopady novely na menší církve. Pod návrh se podepsalo 62 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Poslanci také navrhli soudu, aby vyslechl jako svědky premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), stejně jako předsedy poslaneckých klubů obou vládních stran. Měli by osvětlit okolnosti přijetí zákona.

Jako třetí v pořadí dorazil k soudu návrh senátorského klubu STAN. Podepsalo jej 19 členů klubu. Tvrdili, že první senátorský podnět je podložen spíše ideologickými důvody, zatímco oni prý argumentují více v ústavněprávní rovině.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Související

Ústavní soud ČR

Druhý lex Babiš se nekoná. Ústavní soud ho zrušil

Ústavní soud zrušil novelu známou jako „lex Babiš II“, která zpřísňovala pravidla pro vlastnictví médií politiky a přijímání dotací členy vlády a jejich firmami. Důvodem bylo označení pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka (Piráti) za neústavní přílepek, který nesplňoval požadavky na transparentnost a racionalitu legislativního procesu.

Více souvisejících

Ústavní soud ČR církevní restituce KDU - ČSL ODS Starostové a nezávislí (STAN)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 8 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Příměří padlo. Izrael rozpoutal v Pásmu Gazy peklo, celonoční nálety zabily stovky lidí

Izraelské letectvo v noci na dnešek podniklo nejintenzivnější letecké údery na pásmo Gazy od 19. ledna, kdy začalo platit příměří. Svědci uvedli, že ostřelování začalo dělostřelectvem v severozápadní části Gazy, než se do akce zapojilo více než 20 izraelských stíhacích letounů, které zaútočily na cíle v Gaze, Rafáhu a Chán Júnisu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy