Praha - Odvolaný šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Daniel Herman vstupuje do aktivní politiky, stává se členem KDU-ČSL, zjistila ČTK. Členství ve straně dnes potvrdila mluvčí KDU-ČSL Alexandra Alvarová.
Herman ČTK řekl, že křesťanskodemokratické principy jsou mu nejbližší a že s KDU-ČSL spolupracuje dlouhodobě. V jakých volbách by mohl kandidovat, je podle něj předčasné říkat. "Na podzim by mohlo být jasněji," dodal Herman. Podle informací ČTK by měl být jedničkou na jihočeské kandidátce do sněmovních voleb. V Hermanově případě půjde o první stranické angažmá.
Vystudovanému teologovi Hermanovi je blízká katolická církev, bývalý kněz v minulosti pracoval jako mluvčí České biskupské konference.
V poslední době se dostal do popředí mediálního zájmu poté, co ho odvolala z funkce rada ÚSTR, zvolená levicovým Senátem, a nahradila ho Pavlou Foglovou.
Část rady Ústavu pro studium totalitních režimů podala na bývalého ředitele Daniela Hermana trestní oznámení. V Událostech, komentářích to 3. května řekl člen rady Michal Uhl. Spolu s Janem Burešem a Emílií Benešovou ho viní z porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci. Podezření se týká zvyšování platů a odměn pro zaměstnance.
Nová šéfka Ústavu pro studium totalitních režimů Foglová zdůraznila, že bývalý ředitel Herman ÚSTR zadlužil, píše web ČT "Nemyslím si, že to udělal sám, a dokonce bych i připustila, že do všech důsledků nevěděl, co činí. Při svém odchodu poděkoval zaměstnancům a rozdal jim odměny. Ovšem odměny v lednu 2013 za rok 2013, v tomto roce totiž byly zúčtovány. Nejde o malou částku, je to celkem 903 tisíc korun, z toho pouhých sedm osob odčerpalo téměř polovinu. Zbývající částku dostalo padesát zaměstnanců. Těch sedm jsou členové bývalého vedení a někteří ředitelé odboru. A shodou okolností také ti, kteří se teď nejvíce ozývají a nejvíce chtějí soudit," podotkla nová ředitelka.
Související
Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?
Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.
před 1 hodinou
EU se raduje. Po odstranění maďarské překážky nic nebrání v masivní půjčce Ukrajině
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová potvrdila, že očekává přijetí pozitivních rozhodnutí ohledně půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Podle ní je tato finanční pomoc pro Kyjev nezbytná a vysílá jasný signál, že Rusko není schopno Ukrajinu v konfliktu vyčerpat. Tento krok považuje za zásadní pro aktuální situaci.
před 1 hodinou
Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi
Vysoký kubánský diplomat v pondělí podle France24 potvrdil, že se v Havaně nedávno uskutečnila jednání mezi delegacemi Kuby a Spojených států. Ostrovní stát se aktuálně potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolal nátlak administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Alejandro Garcia, zástupce ředitele odboru pro kubánsko-americké vztahy na ministerstvu zahraničí, tuto informaci sdělil stranickému deníku Granma.
před 2 hodinami
Hnutí Duha poslalo Macinkovi předžalobní výzvu. Pokud se neomluví, jde k soudu
Hnutí Duha odeslalo Petru Macinkovi předžalobní výzvu v reakci na jeho veřejná vyjádření, v nichž ekologickou organizaci označil za teroristickou. Organizace nyní po Macinkovi požaduje veřejnou omluvu za tato slova. Pokud tak neučiní, je připravena své dobré jméno bránit u soudu.
před 3 hodinami
CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj
Spojené státy a Írán byly o víkendu blízko dohodě, která by ukončila sedmitýdenní konflikt. Situaci však podle CNN zkomplikoval prezident USA Donald Trump, který začal o vyjednávání veřejně psát na sociálních sítích. Navzdory varováním svého týmu tak zahájil komunikaci prostřednictvím médií, zatímco jej pákistánští prostředníci informovali o probíhajících rozhovorech v Teheránu.
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí
Příští víkend přinese v České republice proměnlivé počasí, které se bude postupně ochlazovat. Zatímco sobota nabídne relativně příjemné teploty a převážně polojasnou oblohu, od neděle se ráz počasí změní a přinese oblačné až zatažené nebe s přeháňkami, které budou ve vyšších polohách sněhové.
včera
Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní
Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.
včera
Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů
Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.
včera
Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO
Členské státy NATO znovu vyjádřily svou podporu Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Aliance tak učinila v reakci na rostoucí tlak, kterému je v současné době kontrola jaderného zbrojení vystavena. Podle diplomatických zdrojů webu Politico schválili velvyslanci všech 32 členských zemí oficiální prohlášení, které potvrzuje závazek k těmto mezinárodním dohodám.
včera
Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.
včera
Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci
Péter Magyar, předseda strany Tisza, po zasedání své parlamentní frakce oficiálně oznámil jména budoucích členů své vlády. Celkem představil sedm kandidátů na ministerské posty, přičemž celkový počet ministerstev v budoucí vládní struktuře by měl dosáhnout šestnácti. Tento krok vnímá jako nezbytný základ pro zahájení práce nového kabinetu, který má vzejít z výsledků voleb.
včera
Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude
Slovenský prezident Peter Pellegrini oficiálně vyhlásil konání celostátního referenda na 4. července. Občané se v něm budou vyjadřovat ke dvěma otázkám, které se týkají zrušení doživotní renty pro ústavní činitele a obnovy Úřadu speciální prokuratury spolu s Národní kriminální agenturou. Iniciátorem petiční akce, která předcházela vyhlášení tohoto hlasování, byla mimoparlamentní strana Demokrati.
včera
„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance
Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Petr Macinka si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem tohoto diplomatického kroku byly nedávné výroky ruského ministerstva obrany a následný komentář místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva. Ti totiž označili vybrané české společnosti za možné terče ruských útoků.
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý
Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty platné od úterý. Maximální cena benzinu byla stanovena na 40,64 koruny za litr, zatímco nafta nesmí překročit 40,86 koruny za litr. Oproti předchozímu období, kdy stropy činily 41,33 koruny u benzinu a 43,13 koruny u nafty, jde o snížení. U benzinu je pokles mírný, zatímco u nafty došlo k výraznějšímu zlevnění o 2,27 koruny za litr.
včera
Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU
Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s polským předsedou vlády Donaldem Tuskem. Cílem tohoto partnerství je využít polských zkušeností s obnovou vztahů s Evropskou unií po letech vlády, která byla označována za neliberální. Oba politici, kteří se řadí ke středopravicovému a proevropskému proudu, stojí před podobným úkolem, jímž je náprava právního státu a fungování státních institucí po období demokratického úpadku a četných konfliktů s Bruselem.
včera
Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda
Vojenský režim v Myanmaru rozšiřuje plošný zákaz distribuce menstruačních potřeb. Podle místních aktivistů armáda tvrdí, že odpůrci režimu využívají tyto produkty pro účely první pomoci nebo jako výstelku do obuvi, aby absorbovaly pot a krev. Země se nachází v občanské válce od roku 2021, kdy armáda svrhla demokratickou vládu a zahájila násilné represe vůči disidentům.
včera
Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu
Plejtvák dlouhoploutvý, kterému veřejnost začala přezdívat Timmy, je opět volný. Poté, co před několika týdny opětovně uvízl, se v pondělí ráno podařilo tomuto mořskému savci znovu vyrazit na cestu. Jeho osud poutá v Německu značnou pozornost, přičemž některé televizní stanice dokonce zřídily nepřetržité videopřenosy, aby sledovaly jeho strastiplnou cestu zálivem Wismar v Baltském moři, kde se zvíře poprvé objevilo koncem března.
včera
BBC: V USA bují znepokojivý trend. Obchodníci sázejí miliony pár minut před zásadním oznámením Trumpa
Během druhého funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa se na finančních trzích objevuje znepokojivý vzorec. Obchodníci v řadě případů sázejí miliony dolarů jen několik minut či hodin předtím, než prezident zveřejní zásadní oznámení, což vede k vážným úvahám o ilegálním využívání neveřejných informací.
včera
Japonsko zasáhlo silné zemětřesení. Blíží se vlny tsunami, úřady zahájily evakuaci
Silné zemětřesení o síle 7,5 stupně zasáhlo oblast u pobřeží regionu Sanriku v hloubce deseti kilometrů. Veřejnoprávní stanice NHK potvrdila, že vlny tsunami již byly zaznamenány přibližně 50 kilometrů od pobřeží prefektury Aomori. Otřesy byly patrné stovky kilometrů od epicentra, a to včetně hlavního města Tokia.
včera
Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU
Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.
Zdroj: Libor Novák