Zeman jmenoval dva nové ústavní soudce, Musil s kolegy často "válčí"

"Chtěl bych vyjádřit přání, aby i obdobná jmenování probíhala stejným způsobem a se stejnou úctou k těm, které jmenuji," uvedl při ceremoniálu Zeman, který by měl během několika dnů jmenovat novou vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD). 

Musil (72) vedl před svým nástupem k Ústavnímu soudu katedru trestního práva pražské právnické fakulty a také policejní akademii. Odborně se věnuje především kriminalistice a trestnímu právu procesnímu.

V posledních letech Musil jako ústavní soudce v několika sledovaných kauzách zastával odlišný názor než většina kolegů. Byl například pro zrušení zákona o církevních restitucích či pro úplné zrušení vládních reformních balíčků. Musilův první mandát ústavního soudce vypršel loni na konci listopadu.

Zemánek (63) vyučuje na katedře evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 1998 až 2006 byl členem legislativní rady vlády a podílel se na přípravě vstupu ČR do Evropské unie. Vedle evropského ústavního práva zkoumá také harmonizaci právních předpisů EU a členských států. Mezi ústavními soudci vystřídá dalšího bývalého člena legislativní rady Jiřího Nykodýma, jehož mandát skončil v prosinci.

Zatímco v době prezidentury Václava Havla se mezi prezidentem a Senátem v otázce jmenování neobjevily vážnější rozpory, po nástupu Václava Klause se o jmenování ústavních soudců rozhořel ostrý konflikt, když Senát postupně odmítl čtyři prezidentem navržené kandidáty.

Právě dlouhý soudcovský mandát je jedním z faktorů, které způsobily, že Ústavní soud si přes některá rozpačitá rozhodnutí v prvních letech své existence vydobyl u odborné i laické veřejnosti značnou prestiž. Po jmenování tří bývalých politiků (Pavla Rychetského, Miloslava Výborného a Dagmar Lastovecké) se všeobecně mělo za to, že nově obsazený Ústavní soud nebude imunní vůči vlivu politických stran, nedávná rozhodnutí, zejména nález ve věci československého občanství Hugo Salma, však tyto obavy prozatím vyvracejí.

Kontroverzi a rozpaky odborné veřejnosti však vyvolaly jiné verdikty v restitučních věcech: rozhodnutí, že se nelze domáhat určení neplatnosti poválečných konfiskací ani v případě, že pro ně neexistoval právní podklad (ústavní stížnost knížete Kinského), bylo předmětem ostrých sporů mezi samotnými ústavními soudci, píše server iuridictum.cz.

Český ústavní soud lze dělit na:Havlův (1993–2003). Poslední Havlův soudce je Jiří Mucha.Klausův (2003–2013). První Klausův soudce je Miloslav Výborný.Zemanův (od 2013). První Zemanovi soudci jsou Milada Tomková, Jaroslav Fenyk; Jan Filip.