Gašparovič se loučí s ČR: Uctil památku Beneše a vychválil Klause

Praha - Slovenský prezident Ivan Gašparovič spolu s českým protějškem Milošem Zemanem a jeho předchůdcem Václavem Klausem dnes v Praze uctili památku druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Od jeho narození právě dnes uplynulo 130 let. Na závěr své státní návštěvy České republiky se Gašparovič také sešel s Klausem a poobědval s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Za nepříliš vlídného počasí položili Gašparovič, Zeman a Klaus věnce k soše Edvarda Beneše u Černínského paláce, sídla ministerstva zahraničí. Klaus se pietního aktu zúčastnil dokonce v dvojroli - nejen jako bývalá hlava státu, ale i jako manžel velvyslankyně na Slovensku. Livia Klausová se z titulu své funkce účastnila návštěvy slovenského prezidenta a nechyběla ani na vzpomínce na československého prezidenta z let 1935 až 1948.Po uctění jeho památky navštívil Gašparovič Institut Václava Klause na pražské Hanspaulce, kde společně zavzpomínali na osm let, kdy souběžně stáli v čele dvou bývalých federálních partnerů, i na dobu, kdy se v roce 1990 poprvé setkali na půdě federální vlády. Klaus byl tehdy československým ministrem financí a Gašparovič generálním prokurátorem ČSFR.

"Je nepochybné, že bývalý český prezident Václav Klaus společně se současným prezidentem Milošem Zemanem jsou dvě dominantní osobnosti, které určovaly českou politiku v uplynulém dvacetiletém období. Kdo si toto nechce uvědomit, tak pouze zkresluje realitu," prohlásil podle Klausova mluvčího Petra Macinky Gašparovič při setkání. 

Eduard Beneš se narodil 28. května roku 1884 v Kožlanech na Rakovnicku jako 10 dítě rolnické rodiny. Největší vliv v době dospívání na něho mají bratři Václav a Vojtěch. Přestože mu byla v přáních rodičů předurčena kněžská služba a jako ministrant k tomuto cíli směřoval, na gymnázium v Praze si zvolil za cíl stát se učitelem a profesorem.

Již v 17 letech se potkává přes známého rodiny Masarykových se svým budoucím učitelem a přítelem. T. G. Masaryk si mladého a horlivého studenta oblíbil, a aby mu pomohl s placením školného na gymnáziu, zařídil mu překlady (již v té době mluví Eduard německy, anglicky a francouzsky), které vycházely v časopise Naše doba.

Nemůžeme si však představovat vztah Beneše a Masaryka jako okamžitou názorovou harmonii, píše server Vlast.cz. Mladý Beneš se snažil Masarykovy názory vyvracet a nacházet chyby v úsudku. Snad právě proto si jej profesor Masaryk oblíbil, a snad právě proto, že byl ochoten diskutovat se studentem, si získal Benešovu důvěru.

Související

Edvard Beneš

Edvard Beneš měl velkou oporu. První dáma Hana zemřela před 50 lety

Před padesáti lety, druhého prosincového dne roku 1974, zemřela druhá první dáma Československa, manželka prezidenta Edvarda Beneše. Hana Benešová se stala skutečnou první dámou, jakýmsi jejím vzorem: podporující manželky a výborné asistentky hlavy státu, vzdělané i elegantní ženy. Ačkoliv se zrovna nepodobala tehdejším manekýnkám, platila i za módní vzor.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Edvard Beneš Ivan Gašparovič Václav Klaus

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

před 2 hodinami

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 3 hodinami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 5 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 6 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 8 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 14 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy