Renta pro ústavní soudce? Vláda má výhrady

Návrh TOP 09 počítal vedle prodloužení funkčního období ústavních soudců také s tím, že by nikdo nemohl být jmenován soudcem Ústavního soudu více než jednou. Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) dnes novinářům řekl, že vláda zaujala neutrální stanovisko, protože považuje jak současný, tak navrhovaný model za možný.

V předběžném stanovisku pro jednání kabinetu se uvádělo, že pro jakoukoli změnu ústavy musí existovat závažné důvody a neměla by být přijímána v reakci na určitou situaci.

Negativní stanovisko pak vláda zaujala k návrhu, který by zřídil kolegium emeritních ústavních soudců jako poradní orgán Ústavního soudu. Bývalí členové ÚS by pak měli při splnění určitých podmínek nárok na rentu. Předkladatelé z řad TOP 09 a Starostů, ODS a ČSSD poukazují na to, že ve středoevropských zemích jsou příspěvky běžné.

Kabinet sice podle Dienstbiera principiálně souhlasí s vytvořením kolegia emeritních soudců, problém vidí ale v uplatnění renty jen pro určitou oblast. O principu by se prý mělo jednat v širším kontextu.

Soudci Ústavního soudu jsou k zajištění své nezávislosti na moci výkonné vybaveni imunitou: soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu a zadržet jej lze jen v případě, že byl dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. O zadržení soudce Ústavního soudu musí být ihned informován předseda Senátu, a nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudce Ústavního soudu příslušnému soudu, musí být soudce Ústavního soudu propuštěn na svobodu. Odepře-li Senát souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, je jeho trestní stíhání navždy vyloučeno.

Soudce Ústavního soudu nemůže nikdo odvolat z jeho funkce; pouze v případě závažného kárného provinění nebo v situaci, kdy soudce vykonává funkci nebo činnost, která není slučitelná s funkcí soudce Ústavního soudu, nebo když poruší zákaz členství v politické straně nebo hnutí anebo se po dobu delší než jeden rok neúčastní jednání Ústavního soudu, může o zániku jeho funkce rozhodnout ve zvláštním kárném řízení plénum Ústavního soudu, a to kvalifikovanou většinou devíti hlasů.

Funkce soudci Ústavního soudu zanikne automaticky v případě, že byl pravomocně odsouzen za úmyslně spáchaný trestný čin. Soudce se samozřejmě může své funkce sám vzdát, a to prohlášením učiněným osobně do rukou prezidenta republiky, případně ve formě notářského zápisu jemu adresovaného.