Jurečka má problém, odbory nesouhlasí se snížením podpory v nezaměstnanosti

Podle něj je i špatné načasování, když nyní kvůli hospodářskému vývoji panují obavy z propouštění. Jurečka o omezení podpory v nezaměstnanosti mluvil ve středu po jednání vlády se zástupci Národní ekonomické rady vlády (NERV), konkrétní změny ale neoznámil.

Vaňásek upozornil, že k 30. září pobíralo podporu v nezaměstnanosti zhruba 74.500 lidí, což je 29 procent všech uchazečů o zaměstnání. Průměrně se podpora vyplácí tři měsíce, tedy jen část doby, po kterou je na ni nárok, řekl. "Průměrně uchazeči o zaměstnání pobírají 9950 korun měsíčně, tedy se rozhodně nejedná o 'štědrý systém', jak uvedl pan ministr Jurečka. Maximální částku 21.488 korun pobíralo pouze 3513 uchazečů o zaměstnání naopak minimální částku 4500 korun 16.616 uchazečů o zaměstnání," uvedl Vaňásek.

Podle něj lze v principu podpořit snahu o rychlejší nástup lidí do zaměstnání. "Ale je třeba se zaměřit na cílovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných jež je v evidenci úřadu práce asi 90.000. Tito lidé však jsou v evidenci déle než 12 měsíců a podporu v nezaměstnanosti již nepobírají," řekl Vaňásek.

Kritizoval také načasování úprav v době očekávané hospodářské recese. "ČMKOS nemůže souhlasit s takovýmto návrhem, a to zejména v době, kdy jsou vážné obavy, že může docházet k propouštění zaměstnanců. Z řady studií vyplývá, že 25 procent zaměstnavatelů je připraveno propouštět a dvě třetiny nebudou dále nabírat nové zaměstnance," uvedl.

Jurečka ve středu řekl, že při nejnižší nezaměstnanosti v EU a velké poptávce na tuzemském pracovním trhu chce snížit podle něj poměrně štědrou podporu v nezaměstnanosti. "Abychom lidi motivovali si hledat práci velmi rychle. Pracujeme na tom návrhu a chci, abychom jej dokázali uvést v účinnost třeba v průběhu prvního pololetí příštího roku," řekl.

Jurečka po jednání vlády s NERV mluvil také o úpravě kurzarbeitu. Když se pomoc v době částečné práce aktivuje a bude finančně nákladná, měla by podle něj být i finančně návratná. Odbory podle Vaňáska nemají výhrady k nařízení vlády, které by řešilo spuštění kurzarbeitu v případu nedostatku plynu a zavedení sytému regulace jeho dodávek. Chybí jim ale opatření, které by řešilo kurzarbeit v případě, že firmy v důsledku zdražení energií nebudou moct nadále plnit své zakázky. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci se státním příspěvkem na mzdy.

NERV ve středu vládě představil své návrhy na dlouhodobé zlepšení salda veřejných financí. Jsou mezi nimi plány na zvýšení daní, zvýšení věku pro odchod do důchodu či omezení některých státních podpor. Konečné rozhodnutí o návrzích bude na politickém rozhodnutí vlády, členové kabinetu se zatím k jednotlivým opatřením nechtěli vyjadřovat.