Jurečka uvedl, že parametry návrhu rozpočtu na příští rok ještě vláda změní

Ministerstvo financí navrhuje schodek 270 miliard korun. Odbory dnes vládu vyzvaly, ať na stanoveném deficitu nelpí. Zaměstnavatelé žádají přesun peněz na investice.

Podle návrhu by stát mohl příští rok hospodařit s příjmy 1,749 bilionu korun a výdaji 2,019 bilionu. Kabinet v pondělí rozhodl o zastropování a dotování cen energií pro domácnosti, živnostníky a drobné podnikatele. Ve středu bude jednat o podpoře velkých firem. Rozpočet na rok 2023 tyto kroky nezahrnuje. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by strop cen měl státní pokladu stát do 130 miliard korun.

"Situace není komfortní pro nikoho z nás. Energetická situace a nástroje (ke zmírnění dopadů zdražování) vstupují do rozpočtu velmi citelně)... Rozhodně se parametry rozpočtu na příjmech i výdajích ještě změní," uvedl Jurečka. Dodal, že do výdajů se promítnou opatření na podporu domácností a firem a do příjmů mimořádné dividendy, výnosy z emisních povolenek či zamýšlená daň z neočekávaných zisků.

Odbory mají k navrhovanému rozpočtu výhrady. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly jsou zvlášť sociální výdaje poddimenzované. Odboráři žádají zvýšení rodičovské, přídavků na děti či nemocenské. Do konce září chtějí s vládou jednat ještě o navýšení výdělků ve veřejném sektoru pro příští rok. U příjmů jim vadí snížení odvodů u částečných úvazků, zvýšení paušálu pro živnostníky, rušení EET či prodloužení doby odpisů majetku. Výpadek spočítali na 50 miliard korun. "Vyzvali jsme vládu, aby nelpěla na deficitu 270 miliard korun," řekl Středula.

Zaměstnavatelé by chtěli například přesunout víc peníze do fondu dopravní infrastruktury. Jsem si vědom, že rozpočet 30. září bude úplně jiný, až se započtou dopady energií a další priority resortů," dodal šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.