KOMENTÁŘ | Nenecháme nikoho padnout! Prosím vás, kudy se jde na pracovní úřad?

V uších jim může neustále znít sebevědomý slib ministryně financí Aleny Schillerové, která po vypuknutí koronavirové apokalypsy před národem na tiskové konferenci s úsměvem zvěstovala, že stát nenechá nikoho padnout. Realita je ale jiná, spousta drobných živnostníků propouští, někteří jsou už nyní nezaměstnaní. Pokud si vláda myslela, že okamžikem, kdy uvolní restrikční opatření v podnikání, se ekonomika nastartuje stejně rychle jako motor u vozu, pak se šeredně mýlila a její ekonomičtí ministři by měli vrátit vysokoškolský diplom.

Skutečnost je opravdu nemilosrdná. Většina restaurací i dalších podniků je poloprázdných, pro taxikáře je klient vzácností stejně jako šafrán. Lidé se bojí, co bude dál a na zábavu nyní nejsou proto ochotni obětovat prostředky. Nepříznivou situaci nevylepšují ani epidemiologové, kteří neustále straší druhou podzimní vlnou, jež nastat třeba vůbec nemusí. Ale lidé na ně slyší, a tak raději zůstávají doma a místo na točené pivo si v supermarketu koupí lahvové, které je ještě v akci.

Barmanům a taxikářům brání stát v noci vydělávat

Lidé, kteří nikdy nepodnikali a berou měsíčně kolem 25 tisíc korun hrubého, považují živnostníky za chamtivce, kteří nemají dost a neustále chtějí ždímat stát. Řeknou si: „Dostali 45 tisíc a pořád brečí. Kdyby takovou částku dal někdo mně, chrochtal bych si blahem a vážil bych si toho.“ Jenže to má velký háček. Oněch necelých 45 tisíc korun OSVČ nezbydou, nepojede za ně na dovolenou, nevylepší si byt, či si nepořídí drahý oblek. Vrazí je zpět do podnikání, aby neskončil v exekuci. Mnozí z nich zaplatí nájem, náklady za energii a vodné i stočné a rázem se ocitnou na nule, nebo si ještě od někoho z rodiny musejí půjčit. Vatu má zřejmě ministryně spravedlnosti Marie Benešová, ale mnozí se opravdu po čtyřech měsících už dostali na dno, byť byli dobrými hospodáři.

V nouzi či tísni nejsou jen restauratéři, ale koronavirová situace deptá i taxikáře, kteří sice nemuseli provoz přerušit, ale na liduprázdných ulicích na žádné rito nenarazili. Ano, mnozí si při vyslovení tohoto povolání vybaví hochy v žabkách i tílkách, kteří jsou ověšeni zlatými řetězy, co jezdí kilometr za dva tisíce korun a jediným jejich cílem je okrást zákazníka, který si k nim sedne do vozu. Tato představa začíná být chimérou. V době dispečinků a aplikací zná každý klient přibližnou cenu předem. Jenže ani taxikáři nemají příliš práce. A i jim z podnikatelského účtu oněch 45 tisíc korun zmizelo rychlostí ferrari. Vozy, které mají na leasing, musejí doplatit v plné výši, stejně jako dispečink, jinak jim hrozí exekuce. Každému motoristovi je rovněž jasné, že i to sebelepší auto musí do autoservisu, na výměnu oleje či s drobnými poruchami.

A tak živnostníci vlastně oněch 45 tisíc korun použili na splacení dluhů a k tomu nyní barmani i taxikáři stále nemohou vydělávat, jak potřebují. Noční život zmizel, neboť všechny podniky s vnitřními prostory musejí do 23. hodiny zavřít. Nemusí se asi zdůrazňovat, že hlavně o víkendových nocích mají restauratéři i taxikáři největší žně z celého týdne. Už čtyři měsíce ale pro ně noční směny vlastně neexistují. Když byl nouzový stav, dalo se to pochopit, ale ten skončil letos 17. května. Proč tedy stát v demokratické zemi omezuje živnostníky, kteří potřebují vydělávat? Pokud jim to vláda neumožní, musí se zachovat férově a poslat další bonus. Pořád to stát vyjde levněji, než když masa živnostníků zaplaví pracovní úřady s žádostí o podporu. Noční život by se měl obnovit od pondělí 22. června, ale kdo ví.

Jenže místo další pomoci finanční správa začíná jednotlivé živnostníky proklepávat, zda měli na kompenzační bonus nárok a pokud ne, musejí vše vracet. Ano, dodržovat zákony se musí a dělat podvody je neomluvitelné. Ale nejde jen o podvodníky. Jde o lidi, kteří si k živnosti někde drobně přivydělávali a tím se provinili. Za normálních okolností by bylo vše v pořádku, že jsou popotahováni, ale ne v situaci, kdy stát totálně vypne ekonomiku a někteří občané byli z minuty na minutu bez příjmů. A navíc, když ministrstvo financí pomoc slibovalo, téměř se dušovalo, že žádné kontroly nebudou, neboť chápou, že se všichni se ocitli v kritické situaci, a to nikoli vlastní vinou.

Živnostníci moc hlasů nepřinesou, proto hrrr na obce

Zřejmě je vyloučené, aby se živnostníci další injekce dočkali. Andreji Babišovi jako chytrému a protřelému politikovi je jasné, že zabývat se v této chvíli živnostníky je pro něj ztráta času, protože si dobře uvědomuje, že tato skupina jeho hnutí ANO volit nebude, a tak by zbytečně plýtval silami. Raději svou pozornost věnuje obcím i krajům, aby dostaly zpět peníze, které z jedné třetiny jejich rozpočtů mají plynout na kompenzační bonus pro živnostíky stižené koronavirovou pandemií. Tady ministerský předseda cítí velký profit hlasů. Lidé si řeknou, stát pomohl i těm nevděčným živnostníkům a zároveň naše vsi o nic neošidil a my tak i díky němu můžeme dokončit výstavbu dětského hřiště či opravit chátrající školku. Zatím ale žádné peníze obcím ještě nedorazily.

A navíc teď opravdu není na živnostníky čas. Pan premiér hasí brněnskou aféru pojmenovanou Policií ČR jako Stoka, neboť šéfa protikorupčního ANO musela vyděsit slova bývalého primátora Brna a exmístopředsedy hnutí Petra Vokřála. Podle něj jsou některé brněnské buňky napojené na podsvětí. Je tedy nejvyšší čas napravit PR obraz, zřejmě se osvědčí typické: „Já nic, to oni, já takové lidi do hnutí nepřijímal, kdyby bylo na mě, nikdy aby u nás nebyli. A aby to nebylo stereotypně fádní, v rozhovoru pro Seznam Zprávy, přišel s tezí, že „za korupci v ANO může infiltrace z ODS, neboť v parlamentních volbách  v roce 2013, kdy někteří bývalí členové ODS a dalších stran zjistili, že hnutí ANO pro ně může být výtahem k moci.“

Prosté, leč učinné prohlášení, které na voliče ANO zabírá. Pokud bude mít Babiš stále na koho něco svádět, nemůže se hnutí a jeho preferencím nic stát.

Ještě zbývá vyžehlit kauzu středočeské hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové, která pomalu podala trestní oznámení na všechny, kdo tvrdili, že v počátku koronavirové pandemie nebyl dostatek ochranných prostředků, a budou trable hnutí ANO na čas uklizeny a preference neutrpí. To je přece hlavní.

Na mnohé OSVČ jednou čeká šedivé ráno plné nejistoty

A že má pan premiér na krku případný střet zájmů či podezření z údajného podvodu při čerpání evropských dotací za Čapí hnízdo? Tvrzení, že se jedná o účelovku, kampaň a objednávku, je osvědčená metoda, jak se vykroutit ze složitých kauz. Jeho příznivci na to slyší, tak proč měnit zaběhnutý repertoár.

A co drobní živnostníci, pane premiére? Z těch do volebních výsledků asi nic moc nekápne a navíc už dostali dost. Rozpočet není přece bezedný, to si laskavě uvědomte. A tak na většinu OSVČ jednou čeká šedivé ráno plné nejistoty. Vydají se s prázdnou kapsou na nejbližší úřad práce. Jelikož byli schopní a nikdy na něm nebyli, nevědí, jak se k němu dostanou a budou se tak muset kolemjdoucích ptát: „Dobrý den, prosím vás, kudy se jde na pracovní úřad? Paní ministryně financí Schillerová sice říkala, že nikoho nenechá padnout, ale na mě asi zapomněla, jinak to není možné.“