KOMENTÁŘ | Vláda zase obelstila národ. Nehledá se nový ministr, ale proruský dezinformátor

Opět obelstili národ, který se proměnil v jejich rukojmí. Vláda Andreje Babiše poslední únorový pátek před televizními kamerami doslova uprosila v přímém přenosu lidi, aby ještě vydrželi tři týdny, dali jim další šanci a poté nastane rozvolnění, neboť bude líp. Realita je ale odlišná, omezení pohybu mezi okresy trvá a nikdo ze Strakovy akademie nemá žádný plán B, neví, jak dál. Jediným jejich umem je prodlužovat nouzový stav. Už rok se kabinet zmítá v totálním zmatku a svá opatření doslova pytlíkuje, jak se dá. Důvěra lidí v něj vyprchala jako bublinky ze špatně uzavřené lahve šampaňského.

Babišovi snad mohou věřit už jen provokatéři

Místo, aby se konečně udělal radikální řez, který by pomohl zlomit koronavirovou pandemii a zamezilo by se tak dalším ekonomickým škodám, tak je na spadnutí odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného, což bouřlivé vody jistě nezklidní. Šéf zdravotnického resortu jistě nevejde do dějin jako expert, který na konci temného tunelu rozsvítil světlo. Dopustil se mnoha přešlapů: souhlasil s prosincovým rozvolněním, upadl do podezření, že má blízko k dezinformátorům, když tvrdil, že do úmrtí na covid-19 počítáme i oběti autonehod, anebo nevysvětlil, proč odvolal hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. Rovněž v lednu podcenil agresivní britskou mutaci. Pokud by zmíněné nedostatky stály za jeho koncem v ministerském křesle, šlo by o logický, relevantní krok.

Jenže Blatnému hrozí odchod proto, že odmítá vpustit na trh necertifikovanou ruskou vakcínu Sputnik V, na níž trvá prezident Miloš Zeman, který si plete Českou republiku s gubernií Ruské federace. Je tragické, že se Hrad nepozastaví nad tím, kolik lidí kvůli chaosu zcela zbytečně zemřelo, nezajímá ho, zda se dalo mnoha úmrtím předejít, ale řeší se, že Blatný se vzepřel proti říši zla. Lidský život nemá ani dvaatřicet let po Sametové revoluci téměř žádnou cenu. Bohužel. Pro nejvyššího ústavního činitele je zřejmě primární ideologie než lidské zdraví. A aby nebylo vše tak okaté, pošle premiér Andrej Babiš ministru zdravotnictví Janu Blatnému vytýkací dopis kvůli tendru na testy pro školy. Ministerský předseda si tak dokonale vytváří alibi, že Blatný selhal jako manažer, a proto musí odejít. Šéf vlády si prostě nemůže rozhněvat Miloše Zemana a musí si před sněmovními volbami předplatit jeho přízeň.

Otázkou je, kdo by na resort přišel. Málokdo je už ochotný snášet premiérův řev či zasahování do jeho práce. Experti už mají Babišovy dehonestace dost. Navíc nový kandidát má jasný úkol, a to dostat na trh Sputnik V i bez posvěcení Evropské lékové agentury. Pokud by se i nový ministr vymezoval proti ruské očkovací látce, nedávala by obměna smysl. Nehledá se tedy nový ministr, ale proruský dezinformátor, který z Kremlu, pardon z Hradu, dostane propagandistické noty a podle nich se musí řídit, jinak pyžamkový prezident nebude mít klid. Rusku oddaný člověk by musel nastoupit i do vedení Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jemuž velí ředitelka Irena Storová, jež svou neústupností vůči ruské vakcíně rovněž dráždí mstivou hlavu státu. Zeman ale před pondělní schůzkou s premiérem Babišem, na níž se má Blatného budoucnost řešit, ztratil spojence. Už ani epidemiologický miláček Hradu Roman Prymula není Sputniku V nakloněn, podle něj je na jeho nákup už pozdě.

Pokud by přesto skutečně došlo k výměně ministra zdravotnictví, šlo by o nebezpečný signál. Během rok trvající krize už došlo doposud k výměně tří šéfů resortu zdravotnictví i tří hlavních hygieniček. Neustálé rošády svědčí o tom, že vláda nezvládá situaci zkrotit a politikaří. Na klíčová místa nedosazuje experty, ale loajální lidi k současné exekutivě. Patolízalství k mocným jsme už zažili během totality a všichni víme, kam rudá oddanost vedla. Časté rotace ale vypovídají, že Strakova akademie brzdy dostane mat, neboť neví, jak dál.

Jestli ještě někdo věří souboru Andreje Babiše, je buď provokatér, anebo člověk, který nutně potřebuje vyhledat odbornou pomoc. A to neodkladně. Národ je prakticky zavřený doma už od Vánoc a situace se rapidně nelepší. Země hlásí druhý největší počet zemřelých na světě, nemocnice jsou stále na hraně kapacit. Ze Strakovy akademie jsou jen slyšet sliby a prázdné fráze. Portugalsko například ukázalo, že hrozivou krizi je možné zlomit. Ale je nutné, aby premiér prokázal určitou sebereflexi, hovořil upřímně a neřídil se předvolebním marketingem. Portugalci odpor infekce částečně zlomili. Tamní politici prokázali, že jim jde skutečně o lidi a ne vlastní image. Letecká trasa mezi Prahou a Lisabonem trvá tři hodiny, ve skutečnosti je vzdálenost mezi oběma metropolemi v úplně jiné časové dimenzi. Bez pokory a naslouchání žádný malér nejde vyřešit, pokud je vina na vaší straně.

Při minutě ticha by se měl kabinet nad sebou zamyslet

Vláda navíc dělá maximum proto, aby ji veřejnost naprosto pro její neschopnost i pohrdání ignorovala. S největší pravděpodobností budou muset do deseti zaměstnanců testovat i malé firmy, respektive OSVČ. Pro zamezení šíření infekce se jedná o dobrý počin, pokud by drobný živnostník celou akci částečně nesponzoroval z vlastní kapsy. Stát totiž podnikatelům proplácí jen šedesát korun, ale test ve skutečnosti stojí sto až dvě stě korun. A pokud se bude v týdnu testovat i dvakrát, jde o další výdaj, který živnostníky potáhne k ekonomickému dnu. Před rokem se vláda kasala, že nenechá nikoho padnout a každému pomůže. Dnes tato slova zní jako sci-fi, anebo jako nehorázná dezinformace.

Mnozí soukromníci už skončili na pracovních úřadech a ti, kteří ještě bojují, prodávají například své chalupy, aby svoji živnost udrželi při životě. Raději obětují svá venkovská sídla, než by nechali padnout firmy, které si piplali od revoluce a mají letitou tradici. A do toho se svým nevinným úsměvem ministryně financí Alena Schillerová národu oznámí, že svým náměstkům a úředníkům nadělila milionové odměny, protože skutečně tvrdě pracují. A co podnikatelé a živnostníci? Ti se snad válejí během krize na gauči? Možná makají tak, že se o tom vám, ani vašim úředníkům nezdá, vážená paní ministryně. Všem ze soukromého sektoru jste se vysmála do očí a dala jim facku. Zachovala jste se naprosto nemravně, živnostníci tak akorát mohou vzteky bouchnout do stolu, anebo ze svých úst vypustit několik jadrných slov, aby se jim alespoň trochu ulevilo.

Ještě tragičtější je, kolik během koronavirové pandemie vyhaslo lidských životů. Týdně země ztrácí tisíc občanů. A nejde jen o chladnou statistiku. Za každým úmrtím je konkrétní osud. Zemřelí chybí rodině, blízkým, přátelům, kamarádům a známým. Každý, kdo odejde, zarmoutí několik desítek lidí. Nesoustřeďme se jen na čísla, která nás mohou proměnit v cyniky, pokud nikdo v našem okolí infekci nepodlehl. Až se v pondělí, kdy si připomeneme první covidovou oběť, v pravé poledne rozezní zvony za každého zemřelého, měl by se při minutě ticha zamyslet hlavně Babišův kabinet, zda nemohl tragédiím částečně zabránit. I mrtví totiž mohou podávat svědectví o totálním šlendriánu. Pozůstalým je jedno, kdo může za skutečnost, že milovaní s nimi tady už nejsou, jakýkoli marketing se jim příčí. Na věky jim totiž v duši zbude stesk a neutišitelná bolest.