Maláčová navrhuje prodloužené ošetřovné. Má se vyplácet po celou dobu výuky na dálku

Zaměstnanci, kteří by museli v novém školním roce zůstat se školáky kvůli uzavření třídy či školy doma, by mohli dostávat ošetřovné po celou dobu výuky na dálku. Dávka by se vyplácela na děti do 13 let. Za určitých podmínek by ji mohli pobírat i takzvaní dohodáři. Prodloužené ošetřovné by bylo i pro lidi, kteří by se po uzavření stacionářů museli postarat o své blízké.

Počítá s tím návrh zákona z dílny ministerstva práce. Autoři výdaje do konce června spočítali na 650 milionů korun. 

V minulém školním roce kabinet nařídil školy uzavřít od 11. března. Do prázdnin výuku už plně neobnovily. Děti se učily na dálku. Ve druhé půlce března musely přerušit provoz i stacionáře pro lidi s postižením a pro seniory.

Ošetřovné se podle zákona vyplácí devět dnů na děti do deseti let. Je možné ho získat i na jiné členy rodiny. Samoživitelé a samoživitelky ho pak mohou pobírat na potomky do 16 let až 16 dnů. Zaměstnancům se z nemocenského pojištění poskytuje 60 procent základu výdělku. Kvůli epidemii se na jaře platila dávka na děti do 13 let, a to až do konce června. Od dubna částka činila 80 procent základu výdělku. Podle návrhu by se nyní zvyšovat neměla. Mělo by se jen prodloužit vyplácení na celou dobu případného uzavření tříd či škol i stacionářů. Podpora by měla být znovu na školáky do 13 let.

Rodiče by museli mít jako na jaře potvrzení od školy o uzavření, jeho důvodu i trvání a o výuce na dálku. Na tu se má podle manuálu ministerstva školství přejít, pokud zbude ve třídě či skupině méně než polovina žáků.

Prodloužené covidové ošetřovné se nemá vyplácet za dobu prázdnin či ředitelského volna. Pokud je výuka ve škole omezená a koná se jen v některých dnech, ani za ty by se dávka podle návrhu poskytovat neměla. Nárok na ni by naopak mohli mít rodiče dítěte, které skončí v karanténě, i když jeho třída zavřená nebude. Pokud se školák bude učit na dálku, ošetřovné za celou dobu stát pošle. Na peníze by měli mít nárok i pracovníci na dohodu, kteří si aspoň tři měsíce před uzavřením třídy, školy či stacionáře platili nemocenské pojištění.

Upravené ošetřovné by se podle návrhu mělo vyplácet nejvýš do konce školního roku. Ministerstvo práce náklady do června vyčíslilo na 650 milionů. Počítalo při tom s tím, že by karanténa měla trvat 14 dní. K nynějším devíti dnům by tak přibylo pět proplácených dnů. Ministerstvo zdravotnictví pravidla ale upravilo. Nově má karanténa trvat deset dnů. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulý týden řekla, že vládní strany o ošetřovném už debatovaly a podle premiéra Andreje Babiše (ANO) změna pravidel kvůli koronaviru není nutná.

Na ošetřovné se letos ve druhém čtvrtletí při plošném zavření škol a navýšení dávky vydalo asi 7,06 miliardy korun. Je to zhruba patnáctkrát víc než za druhé čtvrtletí loni. Systém nemocenského pojištění, z něhož se platí i nemocenská, mateřská či otcovská, se letos dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard.

Ministerstvo práce žádá o rychlé přijetí úpravy ošetřovného. Podle autorů by vláda měla návrh zákona schvalovat v pondělí, aby ho v září projednala Sněmovna. Po ní by hned dostal normu Senát a k podpisu i prezident. Pravidla karanténního ošetřovného by začala platit hned po vyhlášení ve sbírce zákonů.

Související

Ilustrační foto

V Česku přibývá lidí, kteří si kvůli péči o blízké berou ošetřovatelské volno

V Česku postupně přibývá lidí, kteří si kvůli péči o blízké berou dlouhodobější ošetřovatelské volno. Loni toto ošetřovné, které se platí z nemocenského pojištění, mělo asi 18.000 žen a mužů. Bylo jich tak téměř o 4100 víc než v předchozím roce, tedy o 29 procent. Na dávku se vyplatilo asi 210 milionů korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která dávku na ošetřování vyplácí. Experti poukazují na to, že se stárnutím společnosti potřeba péče dál poroste. Ministerstvo práce plánuje úpravy podpory.
Ilustrační fotografie.

Od ledna se prodlouží otcovská dovolená, dostupnější bude ošetřovné

Od ledna příštího roku se na dva týdny prodlouží otcovská dovolená, kterou může muž čerpat po narození dítěte. Snazší bude také získat příspěvek na dlouhodobé ošetřovné, u lidí umírajících nebude nutná předcházející hospitalizace. Rozšíří se také okruh lidí, kteří budou mít nárok na volno a příspěvek v době ošetřování.

Více souvisejících

ošetřovné Jana Maláčová (ČSSD) Ministerstvo práce a soc. věcí zákony rodina Školství

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy