Maláčová navrhuje prodloužené ošetřovné. Má se vyplácet po celou dobu výuky na dálku

Zaměstnanci, kteří by museli v novém školním roce zůstat se školáky kvůli uzavření třídy či školy doma, by mohli dostávat ošetřovné po celou dobu výuky na dálku. Dávka by se vyplácela na děti do 13 let. Za určitých podmínek by ji mohli pobírat i takzvaní dohodáři. Prodloužené ošetřovné by bylo i pro lidi, kteří by se po uzavření stacionářů museli postarat o své blízké.

Počítá s tím návrh zákona z dílny ministerstva práce. Autoři výdaje do konce června spočítali na 650 milionů korun. 

V minulém školním roce kabinet nařídil školy uzavřít od 11. března. Do prázdnin výuku už plně neobnovily. Děti se učily na dálku. Ve druhé půlce března musely přerušit provoz i stacionáře pro lidi s postižením a pro seniory.

Ošetřovné se podle zákona vyplácí devět dnů na děti do deseti let. Je možné ho získat i na jiné členy rodiny. Samoživitelé a samoživitelky ho pak mohou pobírat na potomky do 16 let až 16 dnů. Zaměstnancům se z nemocenského pojištění poskytuje 60 procent základu výdělku. Kvůli epidemii se na jaře platila dávka na děti do 13 let, a to až do konce června. Od dubna částka činila 80 procent základu výdělku. Podle návrhu by se nyní zvyšovat neměla. Mělo by se jen prodloužit vyplácení na celou dobu případného uzavření tříd či škol i stacionářů. Podpora by měla být znovu na školáky do 13 let.

Rodiče by museli mít jako na jaře potvrzení od školy o uzavření, jeho důvodu i trvání a o výuce na dálku. Na tu se má podle manuálu ministerstva školství přejít, pokud zbude ve třídě či skupině méně než polovina žáků.

Prodloužené covidové ošetřovné se nemá vyplácet za dobu prázdnin či ředitelského volna. Pokud je výuka ve škole omezená a koná se jen v některých dnech, ani za ty by se dávka podle návrhu poskytovat neměla. Nárok na ni by naopak mohli mít rodiče dítěte, které skončí v karanténě, i když jeho třída zavřená nebude. Pokud se školák bude učit na dálku, ošetřovné za celou dobu stát pošle. Na peníze by měli mít nárok i pracovníci na dohodu, kteří si aspoň tři měsíce před uzavřením třídy, školy či stacionáře platili nemocenské pojištění.

Upravené ošetřovné by se podle návrhu mělo vyplácet nejvýš do konce školního roku. Ministerstvo práce náklady do června vyčíslilo na 650 milionů. Počítalo při tom s tím, že by karanténa měla trvat 14 dní. K nynějším devíti dnům by tak přibylo pět proplácených dnů. Ministerstvo zdravotnictví pravidla ale upravilo. Nově má karanténa trvat deset dnů. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulý týden řekla, že vládní strany o ošetřovném už debatovaly a podle premiéra Andreje Babiše (ANO) změna pravidel kvůli koronaviru není nutná.

Na ošetřovné se letos ve druhém čtvrtletí při plošném zavření škol a navýšení dávky vydalo asi 7,06 miliardy korun. Je to zhruba patnáctkrát víc než za druhé čtvrtletí loni. Systém nemocenského pojištění, z něhož se platí i nemocenská, mateřská či otcovská, se letos dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard.

Ministerstvo práce žádá o rychlé přijetí úpravy ošetřovného. Podle autorů by vláda měla návrh zákona schvalovat v pondělí, aby ho v září projednala Sněmovna. Po ní by hned dostal normu Senát a k podpisu i prezident. Pravidla karanténního ošetřovného by začala platit hned po vyhlášení ve sbírce zákonů.

Související

Ilustrační foto

V Česku přibývá lidí, kteří si kvůli péči o blízké berou ošetřovatelské volno

V Česku postupně přibývá lidí, kteří si kvůli péči o blízké berou dlouhodobější ošetřovatelské volno. Loni toto ošetřovné, které se platí z nemocenského pojištění, mělo asi 18.000 žen a mužů. Bylo jich tak téměř o 4100 víc než v předchozím roce, tedy o 29 procent. Na dávku se vyplatilo asi 210 milionů korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která dávku na ošetřování vyplácí. Experti poukazují na to, že se stárnutím společnosti potřeba péče dál poroste. Ministerstvo práce plánuje úpravy podpory.
Ilustrační fotografie.

Od ledna se prodlouží otcovská dovolená, dostupnější bude ošetřovné

Od ledna příštího roku se na dva týdny prodlouží otcovská dovolená, kterou může muž čerpat po narození dítěte. Snazší bude také získat příspěvek na dlouhodobé ošetřovné, u lidí umírajících nebude nutná předcházející hospitalizace. Rozšíří se také okruh lidí, kteří budou mít nárok na volno a příspěvek v době ošetřování.

Více souvisejících

ošetřovné Jana Maláčová (ČSSD) Ministerstvo práce a soc. věcí zákony rodina Školství

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy