Maláčová píše společně s odbory a firmami poslancům, ať schválí kurzarbeit

Uvedli to ve společném dopise zákonodárcům, kteří návrh projednávají. List má ČTK k dispozici. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas.

Vláda původně plánovala zavedení kurzarbeitu, jehož cílem je bránit propouštění a růstu nezaměstnanosti, už od loňského listopadu. Na nastavení se ale nedokázala dlouho shodnout. Prodloužila proto dočasný kurzarbeitový program Antivirus do konce února. Firmy z něj za dobu od loňského března mohou získat peníze od státu na mzdy. Podporu je možné podle evropských pravidel vyplácet nejvýš rok, program už tedy není možné prodloužit. Od března by měl navázat právě kurzarbeit.

Novelu o zaměstnanosti s kurzarbeitem, kterou kabinet loni na podzim poslal do Sněmovny, kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Poslanci navrhli desítky úprav. Ucelený návrh se změnami připravilo i ministerstvo práce. Podal ho poslanec ČSSD Roman Sklenák. Maláčová, odboroví předáci a šéfové zaměstnavatelských organizací v dopise zákonodárcům napsali, že na této verzi mají shodu. Označili ji za "funkční kompromis".

Varovali před schvalováním jednotlivých poslaneckých návrhů. Podle nich nejsou předem projednané, mají nedostatky a v kombinaci s jinými by z kurzarbeitu mohly udělat nepoužitelný nástroj. Vést by mohly k prodlení, ke zvýšení rizika korupce či k zostření konkurenčního boje, obávají se pisatelé. Zdůraznili, že novelu je kvůli nemožnosti prodloužit Antivirus nutné schválit do konce ledna.

"Kurzarbeit je, jak nám ukazuje koronavirová krize, nezbytný k překlenutí období ekonomických i jiných krizí bez zbytečných ztrát pracovních míst, růstu nezaměstnanosti a krachu perspektivních podniků," stojí v dopise. Spolu s Maláčovou ho podepsali předáci Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek a prezidenti Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Sklenákův návrh počítá s příspěvkem od státu ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce. Firmy, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly. Státní podporu při zkrácené práci by firma mohla mít nejvýš rok. Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů od úřadu práce. Úbytek práce by se posuzoval za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Zdravotní pojištění by se mělo platit z celého běžného výdělku. Sociální odvody by pak firma měla hradit i z příspěvku od státu.