MŽP zatím neobdrželo od Polska domluvenou částku na opatření kvůli Turówu

Ministerstvo životního prostředí dosud neobdrželo domluvenou částku od Polska, na které se země dohodly kvůli řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic. ČTK to dnes v poledne sdělila ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Podle čtvrtečního vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) je finanční kompenzace podmínkou pro stažení žaloby u Soudního dvora EU. Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes přitom podle tamní agentury PAP uvedl, že Česko už žalobu stáhlo.

Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) za škody způsobené těžbou v dole. Jde o kompromis, protože Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Částka 35 milionů eur poputuje do Libereckého kraje, deset milionů bude náležet českému státu, řekl Fiala. Mezivládní transfer bude činit 35 milionů eur. Dalších deset milionů poskytne Libereckému kraji nadace těžební společnosti PGE, která důl provozuje.

Polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová ve čtvrtek večer informovala, že Polsko náhradu už převedlo.

Česko se na unijní soud obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v dole Turów do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise. Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítala. Soudci v Lucemburku pak loni v květnu nařídili Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu korun) denně.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice ovšem poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.

Český a polský premiér ve čtvrtek podepsali dlouho vyjednávanou mezivládní dohodu. Kompromis nastal kromě peněžní částky také v době soudního dohledu, země se dohodly na pěti letech. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý.

Polsko se podle Fialy v dohodě zavázalo mimo jiné k dostavbě podzemní stěny k zabránění odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením například k zlepšení ovzduší v regionu. Do dokončení těžební činnosti bude podle dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude též fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.

Smlouva podle mluvčího vlády Václava Smolky vznikla na vládní úrovni, a je tak účinná podpisem obou smluvních stran, v nejbližší době bude zveřejněna ve sbírce mezinárodních smluv. Obě strany také jmenují své zmocněnce.

Související

Ilustrační fotografie.

Přelom v nakládání s nápojovými obaly v Česku. Chystá se zálohování

Česko se chystá zavést povinné zálohování nápojových obalů. Podle ministerstva životního prostředí pomůže dostat k recyklaci více než 2,5 miliardy kusů plastových lahví a nápojových plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst ve městech, obcích a volné krajině. Vláda schválila příslušný návrh novely zákona o obalech, která vedle zálohování zavádí i zpoplatnění reklamních letáků.
Ministerstvo životního prostředí

Hospodářské komoře vadí vládní návrh. Po poslancích chce pozměňovací návrhy

Hospodářská komora nesouhlasí s nově navrženými administrativně právními překážkami vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, v níž Ministerstvo životního prostředí prosazuje na půdě první a druhé bonity plošný zákaz výstavby nových distribučních skladů, obchodních center nebo solárních parků přesahujících rozlohu jednoho hektaru, aktuálně projednávají poslanci v prvním čtení.

Více souvisejících

Ministerstvo životního prostředí Anna Hubáčková důl Turów Polsko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 45 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy