Na kurzarbeitu je shoda, vláda návrh večer schválí, uvedla Maláčová

Podle plánu by se měl dlouhodobý kurzarbeit zavést od listopadu. Navázal by tak na dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas.

"Dohoda ke kurzarbeitu je upečená, takže dnes večer návrh schválíme na vládě a může odejít do Sněmovny. Věřím, že i ve Sněmovně to půjde hladce a kurzarbeit od listopadu naváže na končící Antivirus," uvedla Maláčová. Kompromis označila za výhru.

Kompromis jako výhra! Dohoda ke kurzarbeitu je upečená, takže dnes večer návrh schválíme na vládě a může odejít do Sněmovny. Věřím, že i ve Sněmovně to půjde hladce a kurzarbeit od listopadu naváže na končící #Antivirus.

Pravidla kurzarbeitu upravuje novela o zaměstnanosti. Výsledný návrh zatím k dispozici není. Spory se dosud vedly o výši náhrady od státu pro pracovníka, o odvody firem, o vzdělávání zaměstnanců či o spouštění kurzarbeitu.

Maláčová ČTK sdělila, že zaměstnanec by měl od státu dostávat 70 procent čistého. S takovou náhradou v prvních měsících zkrácené práce počítala i původní verze novely. Tento podíl podporovali také komunisté. Částka by se vyplácela do průměrné mzdy. Podle návrhu to byl původně 1,5násobek celostátního průměrného výdělku. Původně se počítalo také s tím, že by pracovníci mohli mít zvýšenou náhradu, pokud by se ve volném čase školili. Tento bod z návrhu vypadl.

Podle Maláčové je shoda na tom, že by kurzarbeit mohl být až na čtyři z pěti pracovních dnů. Firma v potížích by tak mohla pracovní dobu zkrátit na pětinu. Původně měly firmy doplácet jen zdravotní pojištění. V pozdějších návrzích byly i sociální odvody z celého pracovníkova výdělku. Podle ministryně práce by mělo být odváděné sociální pojištění snížené.