Piráti chtějí jednat o růstu rodičovské o 75 000 korun, ANO navrhuje více

Opoziční hnutí ANO navrhuje k nynějším celkovým 300.000 korun rodičovského příspěvku přidat 100.000 korun.

"Je nutné, abychom valorizovali rodičovský příspěvek. V době dvouciferné pádící inflace hodnota příspěvku pro rodiny pečující o malé děti stále klesá," uvedla Richterová. Řekla, že už se kvůli navýšení rodičovské Piráti obrátili na ministry práce a financí.

Rodičovský příspěvek činí celkem 300.000 korun a je možné ho vybrat do potomkových čtyř let. Měsíční částka může dosahovat u většiny rodičů až 70 procent základu příjmu. Odpovídat tedy může zhruba čistému výdělku. Čím vyšší měsíční dávka je, tím rychleji se suma vyčerpá. Richterová uvedla, že rodiny pobírají v průměru 31 měsíců měsíčně 9670 korun.

Podle Richterové Piráti navrhují do začátku debaty zvýšení o 75.000 korun na celkových 375.000 korun. Tato částka podle nich dorovná inflaci. Poslankyně věří tomu, že v koalici podaří najít shodu na přidání pro rok 2023. Podotkla, že se vláda ve svém programu k podpoře rodin zavázala. Kabinet v prohlášení uvádí, že zavedení valorizace rodičovské zváží. Richterová míní, že by podpora jednotlivých skupin neměla být rozdílná. Zmínila pravidelnou i mimořádnou valorizaci penzí. Navýšení rodičovské by se podle Pirátů mohlo hradit z vyššího zdanění těžby nerostů. Další návrhy zdrojů Richterová neupřesnila. Podotkla, že suma na navýšení rodičovské odpovídá třeba snížení spotřební daně na pohonné hmoty.

Zvednout rodičovskou o 100.000 korun navrhuje i opoziční hnutí ANO. Svou novelu předložilo před prázdninami. Podle poslance a stínového ministra práce Aleše Juchelky je možné tuto předlohu využít a dohodnout se na případné přidávané částce. Juchelka řekl, že kvůli zdražování "padají na pusu" už i rodiny ze střední třídy.

Vláda o podpoře rodin jednala už na jaře. Navýšení rodičovské bylo jednou z variant. Nakonec kabinet zvolil jednorázovou dávku 5000 korun na dítě do 18 let pro domácnosti s loňským příjmem do milionu korun hrubého. Výdaje mají činit asi 7,8 miliardy, zatím se vyplatilo podle úřadu práce asi 4,78 miliardy korun.

Navyšování takzvaných mandatorních výdajů, které jsou povinné ze zákona, bez krytí dodatečnými příjmy kritizuje Národní rozpočtová rada. Podle ní mají být krizová opatření cílená a dočasná, ne trvalá. Rada poukazuje na hrozbu, že stát v budoucnu nezvládne sám své služby a podpory hradit a bude si na ně muset půjčovat. Členové rady varují před dalším prohlubováním dluhu.