Pod petici lidovců za ústavní ochranu vody už se podepsaly tisíce lidí

Lidovci navrhovali ústavní ochranu vody už v první půli roku, ale neuspěli. Na druhou stranu v říjnu doporučili experti z Právnické fakulty Karlovy univerzity, aby se pro zvýšenou ochranu vody přijal samostatný ústavní zákon. Na jeho potřebě se shodli ministři zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a životního prostředí Richard Brabec (ANO). Připravit by ho mohlo ministerstvo zemědělství. Tomanova iniciativa obsahuje například princip, že voda a její ochrana jsou vždy veřejným zájmem nebo že povrchové zdroje pitné vody bude vlastnit pouze veřejný sektor.

KDU-ČSL sepsala petici na konci prázdnin poté, co vláda odmítla její návrh na ústavní ochranu vody. Má už kolem 20.000 podpisů. "Jako celostátní vedení jsme rozhodli, že budeme sbírat podpisy dál. Na konci května je předložíme do schvalovacího procesu tak, aby se k tomu vyjádřila vláda i sněmovní petiční výbor a aby se ty věci projednávaly," uvedl Hladík.

Podle něj je možné, že pokud svůj návrh předloží ministr Toman, návrhy se sloučí. "Jde nám o to prosadit logickou věcně správnou věc jako ochranu vodních zdrojů a půdy. Jak to má být zformulované, o tom jsme připraveni se bavit se zástupci politických stran," řekl Hladík.

Podle něj je důležité ochránit vodu před jinými zájmy. "Teď se to nedaří. Ochrana vody ustupuje těžbě štěrkopísku, výstavbě průmyslových center a skladišť či ukládání nebezpečného odpadu. To je ale špatně, protože štěrku se nenapijeme," zdůraznil Hladík. Narážel tak na situaci, kdy se firma u Moravského Písku snaží získat povolení k těžbě štěrkopísku, zatímco u těžby existuje riziko znečištění pátého největšího zdroje pitné vody v republice Bzenec-komplex, který slouží zhruba pro 100.000 lidí.

Nejvíce lidí podepisuje petici v Jihomoravském kraji a ve Zlínském, jen na Hodonínsku ji podepsalo 2000 lidí, Hodonínska se týká právě problém kolem zdroje Bzenec-komplex.