Senátní obvody by se mohly měnit jednou za 12 let, navrhuje Hamáčkův náměstek Mlsna

Výbor projednávání zákona odložil minimálně do konce února, do kdy mohou poslanci navrhnout úpravy normy. Podobně jako ústavně právní výbor očekává, že se do té doby k předloze vyjádří sněmovní ústavní komise.

Mlsna uvedl, že vymezení obvodů by mohlo být nadále stanoveno volebním zákonem. Ústavně by pak bylo uzákoněno pouze to, že hranice obvodů se budou moci měnit jednou za 12 let. Vyhovělo by to podle náměstka námitkám senátorů, aby se hranice obvodů neměnily každé dva roky.

Znamenalo by to ale také to, že tisíce voličů z obcí u hranic některých obvodů budou připraveni jednou za 12 let o možnost vybrat si senátora kvůli tomu, že budou převedeni do jiného obvodu, kde se v roce změny obvodů volit nebude, dodal Mlsna.

Ústavní novela a s ní související novela volebních zákonů by také stanovila, že krajské, senátní a obecní volby by se konaly vždy na konci prvního celého říjnového týdne. Důvodem je to, aby se termín těchto voleb už neposouval směrem k létu. Podle dosavadních předpisů se volby musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev. Zatímco předloni se tak komunální volby uskutečnily počátkem října, o dvě desetiletí dříve se konaly v polovině listopadu.

Novela počítá také s prodloužením lhůty pro předčasné sněmovní volby z 60 na 90 dnů po rozpuštění dolní komory. Změna souvisí s chystaným zavedením korespondenčního způsobu hlasování. Řádné sněmovní volby se uskuteční v říjnu 2021.