Sněmovna schválila úpravy insolvencí a exekucí, kvůli epidemii koronaviru

Do konce ledna by měly být podle předlohy pozastaveny až na výjimky exekuce movitých i nemovitých věcí. Vláda původně navrhovala moratorium jen u movitých věcí až do konce února. Sněmovna ustanovení upravila podle požadavků Marka Bendy (ODS) v případě období a Dominika Feriho (TOP 09) v případě okruhu omezených exekucí.

Sociální demokratka Kateřina Valachová prosadila prodloužení období, v němž dlužník dostává vyšší jednorázovou výplatu z jeho obstaveného účtu. Čtyřnásobek životního minima místo obvyklého dvojnásobku se bude vyplácet do konce února příštího roku místo konce letošního prosince.

Podnikatelé a firmy v dočasných potížích způsobených opatřeními k omezení šíření koronaviru dostanou novelou možnost nadále žádat insolvenční soud o mimořádné moratorium ke své ochraně před věřiteli. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Firmy v reorganizaci navíc budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu. Nebude tedy hrozit přeměna reorganizace v konkurz.

Lidovec Marek Výborný neuspěl z požadavkem na vypuštění ustanovení, podle kterého nebude potřebný souhlas věřitelů s prodloužením ochranného moratoria, pokud o ně dlužník požádal do konce srpna. Výborný soudí, že úprava je ve prospěch vybraných firem, konkrétně zmínil leteckého dopravce Smartwings. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že úleva se týká nejméně dvou velkých firem, a to i Smartwings. Společnosti se podle ní nedaří souhlas věřitelů získat. "Chci pomoct všem firmám, včetně Smartwings," dodala.

Podle statistik ministerstva spravedlnosti využilo mimořádné moratorium v první vlně jen 61 podnikatelů. Svědčí to podle úřadu o tom, že podnikatelé možnost nezneužívají a přistupují k ní "uvážlivě až rezervovaně".

Ministerstvo očekává, že v následujících měsících přibude práce insolvenčním soudům. Chce jim proto umožnit, aby v jednoznačných situacích rozhodovaly o zrušení oddlužení bez nařízení jednání. Dlužník se totiž v praxi na jednání často nedostaví.