Summit V4 v Lánech vrcholí, k jednání se připojili prezidenti Srbska a Slovinska

Vučić a Pahor dorazili do letního sídla českého hostitele Miloše Zemana jako první, zhruba 20 minut po nich přijeli postupně slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Áder. Před lánským zámkem je přivítal zástupce protokolu Pražského hradu, poté se hlavy států postupně odebraly dovnitř.

Lány. Druhý den jednání prezidentů Visegrádské čtyřky, rozšířené o prezidenty Slovinska a Srbska. pic.twitter.com/k3awVyW0Jy

Země V4 se podle webu summitu mohou podělit o své zkušenosti se společenskou, politickou i ekonomickou transformací po roce 1989 s partnery ze západního Balkánu. Pro zúčastněné partnery může podle stránky sloužit jako inspirace pro otevřená sporná témata také schopnost zemí střední Evropy překonat vzájemné historické zátěže. Součástí jednání bude i aktuální situace v EU.

V první den summitu jednali prezidenti V4 o ambicích skupiny za nového rozložení sil v EU poté, co z unie odejde Británie, která patřila v řadě oblastí mezi tradiční spojence střední Evropy.

Čaputová na facebooku ve středu napsala, že země V4 musí při prosazování svých národních a regionálních zájmů hledat spojence. "Když dokážeme být konstruktivní, budou i ostatní víc vycházet vstříc našim prioritám," soudí slovenská prezidentka. Pokračující rozdělování EU na východ a západ nebo na nové a staré členy je podle ní důsledkem toho, že se státy dostatečně neznají a nedůvěřují si, proto je třeba víc spolu mluvit a spolupracovat. Do Lán podle svých slov přijela s poselstvím, že státy Visegrádu by měly přicházet s pozitivní agendou a tím překonávat rozdělení v Evropě.

Mluvčí polského prezidenta Krzysztof Szczerski o summitu ve středu řekl, že k hlavním starostem skupiny V4 bude patřit spravedlivá klimatická politika. V tomto ohledu je podle něj mimořádně důležité, aby zvýšené využívání netradičních energetických zdrojů nemělo za následek úbytek pracovních příležitostí a aby se věnovala větší pozornost sociálním dopadům.

Prezidentský summit je součástí ročního českého předsednictví visegrádské skupině, které začalo v červenci. Česko si jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví stanovilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v Severoatlantické alianci a posilování soudržnosti obou těchto organizací.