Wagenknecht zpochybňoval mandáty europoslanců ANO, Ústavní soud stížnost odmítl

Senátor Lukáš Wagenknecht se bezprostředně po volbách obrátil na Nejvyšší správní soud (NSS), který konstatoval, že posuzování toho, zda je Babiš ve střetu zájmů, je mimo jeho kompetence. Úkolem speciálního volebního senátu je střežit řádný průběh voleb. Wagenknecht podle NSS nijak konkrétně nedoložil, jak se jím popisované skutečnosti odrazily na výsledku hlasování.

"Je-li navrhovatel přesvědčen, že 'je cosi shnilého' v účetnictví ANO, může se obrátit na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí," uvedl tehdy volební senát, jehož práci Wagenknecht zkritizoval v následné ústavní stížnosti. Nejvyšší správní soud se podle něj vůbec nevypořádal s jeho argumenty.

Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu. "Nejvyšší správní soud hlavní argumenty stěžovatele neignoroval, ale vzhledem k absenci konkrétní příčinné souvislosti mezi střetem zájmů a výsledkem voleb se jimi dále nezabýval, neboť by to na výsledku řízení nemohlo ničeho změnit," rozhodli ústavní soudci. Nevyhověli ani Wagenknechtovu návrhu, aby sami rozhodli o neplatnosti zvolení kandidátů ANO.

Senátor se podle usnesení Ústavního soudu také neúspěšně dožadoval opatření, jež "docílí vynětí politického hnutí ANO 2011 z koncernu Agrofert".

Letošní eurovolby v Česku vyhrálo hnutí ANO, které získalo šest mandátů. ODS má čtyři europoslance, Piráti tři, stejně jako koalice Starostů s TOP 09. Po dvou europoslancích mají SPD a KDU-ČSL. KSČM získala jeden mandát.