Platy učitelů 2023: Učitelům razantně vyrostou. Budou mít 130 procent průměrné mzdy

Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů byl loni podle Českého statistického úřadu 46.843 Kč, což odpovídalo 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy. Letos by to podle propočtů ministerstva školství mělo být 113 procent a v roce 2023 asi 110 procent průměru.

Celostátní průměrná mzda dosáhla loni podle statistiků 37.839 korun. V roce 2024 by měl průměrný plat pedagogů při schválení novely dosáhnout podle odhadů školských odborů výše 57.151 korun, tedy 125 procent průměru v Česku. V roce 2025 by byla průměrná odměna pedagoga 60.845 Kč, což by mělo být 127 procent k odhadované průměrné mzdě.

Předloha, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor, má také od příštího školního roku umožnit odborníkům s vysokoškolským vzděláním učit až tři roky na druhých stupních a středních školách i bez učitelské kvalifikace.

Právě možnost učit odborně vzdělaným nepedagogům, což prosazovala už bývalá vláda, byla z hlavních témat dvouhodinové diskuse. Podle Zdeňka Kettnera (SPD) je proti desítka profesních organizací včetně Asociace děkanů pedagogických fakult, která se podle říjnového prohlášení obává deprofesionalizace učitelské profese. Exministr školství Petr Gazdík (STAN) namítl, že s asociací byla záležitost probrána a děkani od zásadních námitek ustoupili. Návrh SPD vrátit novelu vládě k dopracování poslanci koalice a ANO odmítli.

Vládní i opoziční poslanci ocenili, že novela má zavést funkci provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a pozici uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvouletého adaptačního období podporovali začínající kolegy. Norma má také stanovit úkoly třídního učitele, který má mít na starosti organizační a administrativní činnosti, ale také podporu funkčních vztahů mezi žáky nebo "vytváření bezpečného a podnětného prostředí pro vývoj, výchovu a vzdělávání žáků".

Uzákonění výše učitelských platů vychází z programového prohlášení vlády, podle nichž budou příjmy vyučujících činit 130 procentech průměrné mzdy. Celková výše finančních prostředků určených na platy pedagogických pracovníků má podle novely odpovídat v měsíčním průměru na jeden úvazek "nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok". Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) změna umožní ředitelům škol lépe ohodnotit kvalitní učitele.

Absolventi oborů magisterského studia bez učitelské kvalifikace by od září příštího roku mohli dočasně učit na druhém stupni základních škol a na středních školách i bez pedagogického vzdělání předměty odpovídající jejich oboru, nejvýše ale tři roky. Pokud by pak chtěli kvalifikovanými pedagogy zůstat, museli by si učitelské vzdělání doplnit. Tříletá lhůta by podle novely nemělo být možné překročit tím, že by nepedagog vystřídal více škol.

Všeobecné předměty na druhém stupni základních škol a ve středních školách by podle předlohy mohli učit jako kvalifikovaní buď absolventi magisterského studia pedagogiky, nebo oboru odpovídajícího vyučovanému předmětu. V druhém případě by si měli vzdělání doplnit studiem pedagogiky na vysoké škole nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Úprava má rovněž zvýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagoga a zpřesnit kvalifikaci speciálních pedagogů, ze kterých by se měl vyčlenit školští logopedové, kteří by měli podle Výborného pomoci klinickým logopedům, jichž je v Česku pouze 74. Programy průběžného vzdělávání pedagogů by měly začít fungovat bez akreditace, a tedy i bez kontroly ministerstva, která je podle něj při současném množství 10.000 programů ročně neefektivní, což kritizoval poslanec ANO a bývalý rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais.