Sedm z deseti voličů Babiše si myslí, že Pavel nebude zastupovat jejich zájmy

Výsledky průzkumu podle jeho autorů svědčí o rozdělení společnosti, což je patrné i na důvodech, které u respondentů rozhodly o jejich volbě. U voličů Petra Pavla byl nejčastěji zmiňovaným důvodem volba proti Babišovi, což v otevřené otázce zmínilo 38 procent z nich. Šestnáct procent voličů Pavla si generála v záloze vybralo kvůli jeho vystupování, 13 procent pak zmínilo čestnost, důstojnost nebo slušnost. Mezi méně časté důvody pro výběr Pavla pak patřila reprezentativnost, sympatie, osobnost nebo názory či postoje.

Nejčastějším důvodem, který rozhodl u Babišových voličů, byly jeho zkušenosti. Tento důvod uvedlo 22 procent respondentů, kteří volili expremiéra. Osmnáct procent Babišových voličů uvedlo jako důvod volbu proti Pavlovi a 14 procent odpovědělo, že pomáhá lidem.

Mezi méně časté důvody volby Babiše patří, že respondenti vědí, co od něj čekat, že je menší zlo či že nepodporuje vládní koalici. "Podle dostupných dat se tak Babišovi nepovedlo přesvědčit veřejnost, že Pavel rovná se Fialova vláda. Důvod volby Babiše, že nepodporuje vládní koalici, uvedlo jen pět procent respondentů," uvedl spoluautor výzkumu Michael Bouška.

Agentura NMS Market Research zpracovala na základě výzkumu po prezidentských volbách i přelivy voličů mezi prvním a druhým kolem. Data ukazují, že Pavel získal drtivou většinu voličů Danuše Nerudové a Pavla Fischera. K tomu získal většinu voličů Marka Hilšera, Karla Diviše a část nevoličů. Podobně velkou část nevoličů získal i Babiš. Voliči Jaroslava Bašty se víceméně rozdělili na dva tábory – zhruba polovina místo Bašty ve druhém kole volila Babiše, zbytek až na výjimky k urnám v druhém kole nešel.

Většina voličů - 64 procent - věděla, koho bude volit, ještě před prvním kolem. Dalších 22 procent dotázaných se rozhodlo hned po zveřejnění výsledků prvního kola. Čtyři procenta respondentů se rozhodla na základě výkonu kandidátů v televizních debatách, pět procent až v den voleb.

Průzkumu NMS Market Research se během února zúčastnilo 1287 respondentů ve věku od 18 let.

Pavel se ujme prezidentské funkce 9. března. Po svém zvolení opakovaně zdůraznil, že v čele státu chce naslouchat a pomáhat i svým nevoličům a odpůrcům.