Školné je samozřejmostí! Ale podmínkou je existence půjček pro studenty

Praha - Zavedení školného považují členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) za samozřejmost. Autor materiálu o vzdělání v Česku ekonom Daniel Münich však v pondělí zdůraznil, že zároveň musí existovat systém půjček pro studenty.

"U problematiky školného je zmiňován zejména finanční aspekt, ale pravdou je, že zavedení školného má i řadu kladných nefinančních přínosů. Existují i dopady negativní, ale značnou část z nich lze eliminovat právě půjčkami pro studenty," řekl Münich.

Jako příklad nefinančních přínosů Münich uvedl selektivní možnosti rozvoje škol, informační a autoregulační roli školného a racionalizaci rozhodování studentů i jejich rodičů.

Účastníci prezentace dále jako značný problém popsali nízkou zaměstnanost matek. Ta je úzce spojená s nedostatečně rozšířenou a kvalitní předškolní péčí. "Zvýšení participace žen ve věku 20 až 40 let o deset procentních bodů by okamžitě snížila roční deficit průběžného penzijního systému o deset miliard. To je třetina současného deficitu průběžného penzijního systému," řekl Münich.

Míra zaměstnanosti matek podle studie patří mezi nejhorší v Evropské unii. "Kdybychom byli katolická země, uměl bych si to nějak interpretovat, ale v ateistických Čechách tomu moc nerozumím," dodal Münich.

Další návrhy NERV se týkají skladby vzdělání. Povinná výuka jazyků by se měla omezit jen na angličtinu a ušetřený čas by měl být věnován IT technologiím, finanční gramotnosti a právní gramotnosti. "Když lidé vyjdou ze školy, znají Mendělejevovu tabulku prvků, vědí, jak se jmenuje prezident a jak se volí, ale nikdy neslyšeli o živnostenském oprávnění, nevědí, že se platí nějaké daně a jak se platí," dodal k této problematice profesor a člen NERV Michal Mejstřík.

Související

Ilustrační foto

Mělo by se na vysokých školách platit školné?

Komentář Lukáše Kovandy - Je dobře, že se opět začalo mluvit o zpoplatnění školství. Vysoké školy by určitě zpoplatněny být měly. Argumentem není jenom navýšení příjmů veřejné kasy a žádoucí zkvalitnění výuky.
Ondřej Andrys (vpravo)

Školné neřešíme, rodičům pomůžeme se špatně vedenou distanční výukou, říká inspektor Andrys

Česká školní inspekce nemůže vstupovat do sporu rodičů, kterým se nelíbí, že v době distanční výuky musejí nadále hradit soukromým vzdělávacím zařízením školné. Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys tvrdí, že stát není oprávněn, aby vstupoval mezi privátní subjekt a zákonné zástupce žáka. „Pokud má ale rodič výhrady ke kvalitě distanční výuky, může se obrátit na Českou školní inspekci,“ říká pro EuroZprávy.cz Ondřej Andrys.

Více souvisejících

školné

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy