Zeman podepsal dekrety nových profesorů, tentokrát dominují technické vědy

Dekrety šesti desítek nových profesorů dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Profesorský titul bude moci používat třeba někdejší předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer či neurochirurg David Netuka. ČTK to dnes sdělil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Nové profesory navrhly vědecké rady univerzit, své podněty pak předložily ministru školství Robertu Plagovi (ANO). Návrh na konci listopadu projednala vláda.

Nejvíce profesorů navrhla tradičně Univerzita Karlova, a to 19. Osm návrhů předložila Masarykova univerzita, sedm nových titulů navrhlo České vysoké učení technické v Praze a šest Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Návrhy podalo i 12 dalších vysokých škol.

Zastoupeni jsou tentokrát především odborníci v technických vědách, kterých jsou na seznamu zhruba dvě desítky. O něco méně je lékařů. Mezi kandidáty jsou dále ekonomové, chemici, zoologové, umělci či akademici, kteří se věnují humanitním vědám. Profesorem by se měl stát například statistik Jakub Fischer, který od roku 2012 do loňska vedl Radu vysokých škol. Působí na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se specializuje na hospodářské a sociální statistiky a aplikované ekonomické statistiky.

Mezi dalšími kandidáty na profesora je mimo jiné neurochirurg David Netuka z Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Ústřední vojenské nemocnice. Netuka se jako odborník na svůj obor objevuje i v médiích. Specializuje se na operace mozku, mezi jinými operoval lyžařku Šárku Strachovou.

Zeman na jaře 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří navržených kandidátů - Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Prezident odmítnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti. Všichni dotčení se proti jednání hlavy státu bránili žalobou. Eichler ji později stáhl.

Ačkoli by Zeman podle verdiktu Městského soudu v Praze měl o návrzích rozhodnout znovu, dosud tak neučinil. V červnu uvedl, že to udělá na základě podkladů, které si prostřednictvím ministerstva školství vyžádal od Univerzity Karlovy.

Od začátku kauzy se k Zemanovi dostalo několik seznamů kandidátů na profesorský titul, které schválila vláda. Nikoho dalšího neodmítl. Jmenovací dekrety po dohodě se Zemanem pravidelně předává ministr školství, i když to v minulosti někdy dělal prezident.

Související

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.
Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Vysoké školy prezident čr Robert Plaga Školství

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové

Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle informací z diplomatických i vládních kruhů snaží v posledním roce svého mandátu preventivně zajistit klíčové státní instituce. Cílem této strategie je ochránit zemi před případným šokem po prezidentských volbách v roce 2027, v nichž je podle aktuálních průzkumů favoritem krajně pravicové Národní sdružení (RN). Macron proto urychluje jmenování svých věrných spojenců do významných postů, aby omezil manévrovací prostor pro případnou administrativu Marine Le Penové nebo Jordana Bardelly.

před 1 hodinou

Andrij Sybiha

Demonstrace, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Sybiha v době začínajících rozhovorů nešetří kritikou

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha ostře zkritizoval poslední vlnu ruských útoků, které podle něj jasně demonstrují, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Prohlášení přišlo v době, kdy v Ženevě pod záštitou administrativy Donalda Trumpa začínají klíčová třístranná jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Sybiha varoval, že Moskva bere diplomacii vážně pouze tehdy, když je podpořena silou, a vyzval k přijetí nového balíčku sankcí k nadcházejícímu čtvrtému výročí invaze.

před 2 hodinami

Evropská unie

EU vzkazuje úřadům a neziskovkám: Nenechte se zastrašit rostoucím tlakem ze strany USA

Vysoký představitel Evropské komise Prabhat Agarwal vyzval evropské regulátory a neziskové organizace, aby se nenechali zastrašit rostoucím tlakem ze strany Spojených států. Ve svém projevu na univerzitě v Amsterdamu reagoval na eskalující spor mezi Bruselem a Washingtonem ohledně Aktu o digitálních službách (DSA). Agarwal zdůraznil, že Komise plně stojí za svými týmy i občanskou společností, které čelí útokům kvůli vymáhání těchto pravidel.

před 2 hodinami

Aleš Juchelka na zasedání nové vlády

Strop odchodu do důchodu, vyšší penze. Juchelka chce za stovky miliard splnit Babišův předvolební slib

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka se pokouší o rychlé prosazení zásadních změn v penzijním systému, které patří k hlavním předvolebním slibům hnutí ANO. Jeho návrh počítá především se zastropováním důchodového věku na hranici 65 let a zavedením štědřejších pravidel pro valorizaci penzí. Tyto kroky by měly zvýšit příjmy seniorů již v průběhu letošního roku, konkrétně od 1. září.

před 3 hodinami

USS Abraham Lincoln

CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán

Před zahájením zásadních diplomatických rozhovorů v Ženevě posilují Spojené státy svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Přesuny leteckých a námořních sil mají podle zdrojů CNN blízkých situaci za cíl nejen zastrašit Teherán, ale také připravit půdu pro případné údery uvnitř země, pokud by jednání o íránském jaderném programu selhala. Do regionu se přesouvají stíhačky i tankery z britských základen a desítky nákladních letadel přepravily vybavení do Jordánska, Bahrajnu a Saúdské Arábie.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Hillary Clintonová

Clintonová obvinila Trumpovu administrativu ze snahy o utajování Epsteinových dokumentů

Hillary Clintonová v rozhovoru pro BBC v Berlíně obvinila administrativu prezidenta Donalda Trumpa ze snahy o utajování dokumentů souvisejících s případem zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle bývalé americké ministryně zahraničí Bílý dům záměrně zpomaluje zveřejňování těchto souborů a vyzvala k jejich okamžitému odtajnění. Administrativa tato obvinění odmítla s tím, že pro oběti udělala více než demokraté.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí na přelomu zimy a jara. Bude se oteplovat

Z meteorologické zimy zbývají poslední dva týdny, takže meteorologové už začínají tušit, jak bude vypadat začátek jara. Odpověď nabídli v pravidelném měsíčním výhledu, který v pondělí zveřejnili na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

První letošní útok. Medvědice na Slovensku napadla muže

Slovensko eviduje první útok medvěda na člověka v letošním roce. K události došlo o víkendu nedaleko Ružomberoku. Šelma nepřežila, jeden z napadené dvojice mužů ji v sebeobraně zastřelil. Druhý člověk utrpěl zranění a skončil v nemocnici. O případu informovala TV JOJ. 

včera

včera

Policie ČR

Policie vyšetřuje vraždu na ubytovně v Žamberku

Valentýnské napadení na ubytovně v Žamberku v Pardubickém kraji skončilo vraždou. Do konfliktu se dostala dvojice mužů, starší z nich zemřel. Mladšího zadržela policie, v tuto chvíli mu hrozí až 18 let za mřížemi.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Češi se představili v v boulích i slopestylu. Ve skocích mezi ženami postoupila jen Indráčková

Devátý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo opět přinesl výživnou porci výsledků a příběhů s nimi spojených. Nejvýraznějším českým výsledkem nedělního dne je jistě senzační sedmé místo mužské štafety běžců na lyžích ve složení Tuž, Novák, Bauer, Ophoff, kteří zajeli nejlepší umístění na olympiádě od bronzové štafety ve Vancouveru 2010. Hlavní hvězdou závodu byl pochopitelně Nor Johannes Klaebo, který s pomocí kolegů získal své již deváté zlato ze zimní olympiády, čímž se tak stal nejúspěšnějším sportovcem v počtu získaných zlat v historii zimních olympijských her. Druhým nejvýraznějším českým výsledkem dne bylo 27. místo skokanky na lyžích Anežky Indráčkové, které se sice povedlo postoupit do druhého kola, v něm ale už tak dobrý skok jako v prvním kole nezaznamenala. Další Češi se - bohužel neúspěšně - představili v paralelní jízdě v boulích a ve slopestylu. První výhry se ani v neděli nedočkali čeští curleři a až 26. místo zajela v závodě na 500 metrů Nikola Zdráhalová. Za zmínku pak jistě stojí i zisk druhého zlata v podání alpské lyžařky Federicy Brignoneové.

včera

Ilustrační fotografie.

Zemřel respektovaný hudebník Pavel Klikar

Českou hudební obec zasáhla o uplynulém únorovém víkendu smutná zpráva. Ve věku 72 let zemřel Pavel Klikar, zakladatel Originálního pražského synkopického orchestru či souboru Musica Antiqua Praha. 

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda zamítla změny v důchodech. Dala zelenou supermoderní nemocnici

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání projednala širokou škálu témat od důchodové reformy přes pomoc ukrajinským uprchlíkům až po strategické investice do zdravotnictví a ekonomiky. Kabinet se postavil proti opozičním návrhům v sociální oblasti, ale zároveň schválil nové podmínky pro pobyt cizinců a ambiciózní hospodářskou strategii.

včera

Rubio v Mnichově odhalil, kolik na Ukrajině umírá ruských vojáků

Americký ministr zahraničí Marco Rubio na okraji Mnichovské bezpečnostní konference uvedl, že Rusko ve válce proti Ukrajině ztrácí každý týden 7 000 až 8 000 vojáků. Zdůraznil přitom, že jde o mrtvé, nikoliv o zraněné. Podle Rubia nelze v tuto chvíli říci, že by některá ze stran vyhrávala, protože obě země trpí obrovskými škodami. Zatímco Rusko přichází o tisíce mužů, Ukrajina čelí drastickému ničení své energetické infrastruktury, jejíž obnova si vyžádá miliardy dolarů a mnoho let práce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy