Zeman jmenoval čtyři rektory na další funkční období

ČTK

ČTK

11. ledna 2019 11:59, Aktualizováno 11. ledna 2019 12:33

Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval na další funkční období čtyři rektory. Na univerzitách v Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem a Opavě tak budou pokračovat jejich dosavadní rektoři, školy povedou do roku 2023. ČTK o tom dnes informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman rektory jmenoval na základě návrhu akademických senátů příslušných veřejných škol, které vláda dnes ráno potvrdila. Jmenování musí spolupodepsat premiér Andrej Babiš (ANO). Jmenovací dekrety rektorům předá ministr školství.

Kabinet dnes rovněž odsouhlasil jmenování Jindřicha Vybírala novým rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM). Ten na seznamu prezidentem jmenovaných rektorů není. Ovčáček ČTK sdělil, že postup v případě jeho jmenování "bude standardní". Žádný český prezident dosud kandidaturu rektora po schválení vládou nezamítl.

Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem, kterou navštěvuje přes 12.000 studentů, nadále povede dosavadní rektor Martin Balej. Původně působil jako vedoucí katedry geografie Přírodovědecké fakulty. Po zvolení ČTK řekl, že do konce svého čtyřletého funkčního období chce mít dostavěný školní kampus v místě bývalé nemocnice.

Loni v červnu se tam začalo stavět přírodovědné centrum za 710 milionů korun. Za dalších 850 milionů korun z vládního programu Re:Start UJEP dostaví v kampusu objekt Fakulty strojního inženýrství a v prostorách současné Masarykovy nemocnice vznikne nový objekt pro Fakultu zdravotnických studií.

Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval na základě návrhů akademických senátů příslušných veřejných škol na druhé funkční období čtyři rektory: https://t.co/1bbkvOoxep

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 11. ledna 2019

V čele univerzity v Plzni, která má asi 11.500 studentů, zůstane dosavadní rektor Miroslav Holeček. V listopadu ho podpořilo 32 z 54 přítomných členů akademického senátu. Nejbližšími úkoly budou podání žádosti o institucionální akreditaci příští rok na jaře a tvorba nové strategie univerzity na dalších pět, řekl ČTK po svém zvolení.

Ostravského rektora Jana Latu podpořilo 21 z 35 přítomných členů akademického senátu. Univerzita, kterou navštěvuje asi 8500 studentů, podle něj musí v příštím období obhájit institucionální akreditaci. Plánuje také postavit nové objekty v blízkosti výstaviště Černá louka a stabilizovat situaci na Lékařské fakultě, která se před časem potýkala s tím, že ji fakticky ovládali dva děkani. Od prosince loňského roku ji vede Arnošt Martínek. Lata se do funkce rektora dostal z pozice prorektora pro řízení vědy a vnějších vztahů, kterou vykonával od roku 2011.

Akademický senát univerzity v Opavě, kterou navštěvuje kolem 5000 studentů, doporučil vládě a prezidentovi k pokračování v čele školy rektora Pavla Tuleju. Předtím působil jako děkan obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Při listopadovém jednání akademického senátu, který ho zvolil, řekl, že za největší úspěch považuje aktualizaci všech vnitřních předpisů v souladu s novelou vysokoškolského zákona a inovace školy navenek.

31. srpna 2026 18:32

Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce

Související

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

Více souvisejících

Miloš Zeman ,  Vysoké školy ,  Univerzita J.E. Purkyně (Ústí nad Labem) ,  Západočeská univerzita v Plzni ,  Ostravská univerzita ,  Školství

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

Petr Pavel

Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, pod kterou spadá web Politico, uvedl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly velmi blízko dohodě, než Spojené státy zrušily sankce na ruskou naftu. Podle jeho slov dříve koordinované západní sankce na ruský ropný průmysl a oligarchy dostávaly Moskvu pod značný tlak. Dohoda o dodávkách stovek tisíc tun ruské nafty do Spojených států však Kremlu poskytla prostor k nadechnutí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba

Celosvětový internet čelí mimořádné bezpečnostní krizi poté, co byly v programovacím jazyce PHP, jenž tvoří základ značné části webových stránek, odhaleny dvě kritické zranitelnosti. Kvůli hrozbě kybernetických útoků vydaly vládní agentury po celém světě naléhavé varování a řada institucí, vládních portálů i mediálních společností začala preventivně odpojovat své systémy od sítě.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Podzim

Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení

Víkendové počasí přinese do České republiky výrazné ochlazení, velkou oblačnost a postupně také srážky, které v horských oblastech přejdou v sněžení. Podle aktuální předpovědi meteorologů čeká obyvatele typicky podzimní ráz počasí s proměnlivými teplotami a větrnými poryvy v některých regionech.

včera

Steve Witkoff

Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina

Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.

včera

Pentagon

Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup

Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v Oslu důrazně odmítl jakékoli snahy o to, aby o budoucnosti Ukrajiny jednali představitelé Spojených států, Ruské federace a Číny bez přímé účasti Kyjeva. Reagoval tak na úvahy o možném trilaterálním summitu mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, který by se mohl uskutečnit v příštím měsíci.

včera

Emmanuel Macron

Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní

Francouzský prezident Emmanuel Macron během svého pobytu v Dauhá ostře odsoudil vyjádření některých zahraničních představitelů k nedávným protestům a nepokojům ve Francii. Označil jejich komentáře za nepřijatelné a stupidní s tím, že dotčení lídři vedou kampaň na účet Francie. Podle jeho slov se jedná o viditelnou manipulaci s informacemi ze strany zahraničních činitelů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Trumpův diplomat pochválil v Rusku Putina za jeho humanitární cítění

Rusko propustilo čtyřiasedmdesátiletého amerického učitele v penzi Stephena Hubbarda, který byl v zemi zadržován čtyři roky. K tomuto kroku došlo během středečních jednání amerického vyslance Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Petrohradu. Propuštění představuje nejnovější signál oteplování vzájemných vztahů mezi Washingtonem a Moskvou v době, kdy Spojené státy stupňují tlak na Kyjev k uzavření mírové dohody. Witkoff následně označil ruského vůdce za „humanitárního člověka“.

včera

Prezident Trump

Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům

Někteří američtí zákonodárci z řad Republikánské strany otevřeně vystoupili proti mírnějšímu postoji prezidenta Dona Trumpa vůči Rusku a jeho způsobu řešení ukrajinského konfliktu. Kritici v této souvislosti varují před oslabením podpory napadené země a hrozí zablokováním klíčových bodů vládní politiky. Tento vnitrostranický nesouhlas přichází v době, kdy Washington uzavřel s Moskvou dohodu o nákupu nafty a pozastavil dříve schválené sankce.

včera

Kim Čong-un

Severokorejská státní média zveřejnila v reakci na spekulace o úmrtí fotografie Kim Čong-una

Severokorejská státní média zveřejnila fotografie severokorejského vůdce Kim Čong-una, na nichž vypadá zdravě, čímž reagovala na vlnu spekulací o jeho údajné smrti, které se šířily na internetu. Snímky, jež publikoval deník Rodong Sinmun, zachycují dva čtyřicetiletého vůdce při prohlídce výstavy oděvů a obuvi v doprovodu jeho dcery. Tyto záběry se objevily jen několik hodin poté, co na sociálních sítích začaly kolovat nepodložené zprávy o jeho vážném zdravotním stavu a skonu.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku

Mírový proces ohledně ruské invaze na Ukrajinu se nachází v hluboké patové situaci, přičemž evropské spojence a Kyjev čeká složitá snaha přeměnit americké požadavky v plán uspokojující prezidenta Donalda Trumpa. Kreml mezitím vede vlastní diplomatickou linii, v jejímž rámci vyslanci nabízejí obchodní příležitosti s cílem přitáhnout amerického prezidenta a podpořit tak postupné postupy ruských jednotek na frontě. Američtí vyjednavači se přitom podle CNN pohybují mezi těmito dvěma oddělenými světy, aniž by se objevovalo reálné řešení konfliktu.

včera

Giorgia Meloniová

Itálie kvůli nepokojům nasadí v ulicích Milána stovky vojáků

Italská vláda premiérky Giorgie Meloniové se chystá schválit nasazení pěti set vojáků v Miláně v reakci na víkendové násilné nepokoje a rabování, které zasáhly toto severoitalské město. Mimořádné opatření schvalované na úterním zasedání kabinetu reaguje na vlnu mládežnických protivládních protestů, jež přerostly ve střety s policií. Místopředseda vlády Antonio Tajani potvrdil pro italská média, že armádní složky obdrží rozšiřující policejní pravomoci pro udržení veřejného pořádku v ulicích.

včera

Nepokoje ve Francii

Francie čelí hluboké společenské i politické krizi. Kořeny ale sahají dál než k nepokojům

Francie čelí hluboké společenské i politické krizi, přičemž nedávné víkendové nepokoje a rozsáhlé rabování ve velkých městech představují pouze viditelný příznak daleko hlubšího problému. Francouzský premiér Sébastien Lecornu otevřeně přiznal, že vláda čelí mimořádně složité situaci, která si vyžádala materiální škody v řádu stovek milionů eur. Země se ocitla v nebezpečné kombinaci pouliční revolty, politické paralýzy a dlouhodobé hospodářské stagnace.

včera

Eurofighter Typhoon, ilustrační fotografie

Británie vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před útoky Hútíů

Spojené království vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před stupňujícími se útoky jemenské povstalecké skupiny Hútíů podporované Íránem. Britské ministerstvo obrany v úterním oficiálním prohlášení potvrdilo, že do regionu nasadí stíhačky Typhoon královského letectva. Letouny budou provádět defenzivní mise s cílem chránit saúdskoarabská města a klíčovou infrastrukturu před ostřelováním balistickými raketami a bezpilotními prostředky.

včera

WSJ: Omezení rychlosti Starlinku na Ukrajině nařídil Musk

Americký podnikatel Elon Musk nařídil omezení vojenské služby Starlink, kterou Ukrajina využívá na bojišti. Tento krok podle deníku Wall Street Journal vedl k narušení ukrajinských dronových útoků a operací protivzdušné obrany. Omezení vstoupila v platnost 14. října a zaskočila jak Kyjev, tak představitele americké administrativy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy