Zeman jmenoval čtyři rektory na další funkční období

ČTK

ČTK

11. ledna 2019 11:59, Aktualizováno 11. ledna 2019 12:33

Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval na další funkční období čtyři rektory. Na univerzitách v Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem a Opavě tak budou pokračovat jejich dosavadní rektoři, školy povedou do roku 2023. ČTK o tom dnes informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman rektory jmenoval na základě návrhu akademických senátů příslušných veřejných škol, které vláda dnes ráno potvrdila. Jmenování musí spolupodepsat premiér Andrej Babiš (ANO). Jmenovací dekrety rektorům předá ministr školství.

Kabinet dnes rovněž odsouhlasil jmenování Jindřicha Vybírala novým rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM). Ten na seznamu prezidentem jmenovaných rektorů není. Ovčáček ČTK sdělil, že postup v případě jeho jmenování "bude standardní". Žádný český prezident dosud kandidaturu rektora po schválení vládou nezamítl.

Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem, kterou navštěvuje přes 12.000 studentů, nadále povede dosavadní rektor Martin Balej. Původně působil jako vedoucí katedry geografie Přírodovědecké fakulty. Po zvolení ČTK řekl, že do konce svého čtyřletého funkčního období chce mít dostavěný školní kampus v místě bývalé nemocnice.

Loni v červnu se tam začalo stavět přírodovědné centrum za 710 milionů korun. Za dalších 850 milionů korun z vládního programu Re:Start UJEP dostaví v kampusu objekt Fakulty strojního inženýrství a v prostorách současné Masarykovy nemocnice vznikne nový objekt pro Fakultu zdravotnických studií.

Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval na základě návrhů akademických senátů příslušných veřejných škol na druhé funkční období čtyři rektory: https://t.co/1bbkvOoxep

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 11. ledna 2019

V čele univerzity v Plzni, která má asi 11.500 studentů, zůstane dosavadní rektor Miroslav Holeček. V listopadu ho podpořilo 32 z 54 přítomných členů akademického senátu. Nejbližšími úkoly budou podání žádosti o institucionální akreditaci příští rok na jaře a tvorba nové strategie univerzity na dalších pět, řekl ČTK po svém zvolení.

Ostravského rektora Jana Latu podpořilo 21 z 35 přítomných členů akademického senátu. Univerzita, kterou navštěvuje asi 8500 studentů, podle něj musí v příštím období obhájit institucionální akreditaci. Plánuje také postavit nové objekty v blízkosti výstaviště Černá louka a stabilizovat situaci na Lékařské fakultě, která se před časem potýkala s tím, že ji fakticky ovládali dva děkani. Od prosince loňského roku ji vede Arnošt Martínek. Lata se do funkce rektora dostal z pozice prorektora pro řízení vědy a vnějších vztahů, kterou vykonával od roku 2011.

Akademický senát univerzity v Opavě, kterou navštěvuje kolem 5000 studentů, doporučil vládě a prezidentovi k pokračování v čele školy rektora Pavla Tuleju. Předtím působil jako děkan obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Při listopadovém jednání akademického senátu, který ho zvolil, řekl, že za největší úspěch považuje aktualizaci všech vnitřních předpisů v souladu s novelou vysokoškolského zákona a inovace školy navenek.

31. března 2026 15:42

Školní rok v Česku skončí dříve, než se původně předpokládalo

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.
Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

Více souvisejících

Miloš Zeman ,  Vysoké školy ,  Univerzita J.E. Purkyně (Ústí nad Labem) ,  Západočeská univerzita v Plzni ,  Ostravská univerzita ,  Školství

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Vladimír Putin dorazil do Číny, setkal se se Si Ťin-pchingem

Putin dorazil do Číny. Si Ťin-pching ho přivítal stejně jako Trumpa

Čínský vůdce Si Ťin-pching přivítal ve Velké síni lidu s veškerými vojenskými poctami ruského prezidenta Vladimira Putina. Stalo se tak pouhých několik dní poté, co na stejném místě hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Slavnostní ceremonii doprovázela vojenská hudba hrající státní hymny obou zemí a přítomné děti mávaly ruskými a čínskými vlajkami a provolávaly uvítací hesla. Celá scéna velmi připomínala situaci z minulého týdne, kdy čínská strana organizovala velkolepé přijetí pro šéfa Bílého domu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Přeneseme válku daleko za hranice blízkovýchodního regionu, varoval Írán USA

Íránské revoluční gardy adresovaly Spojeným státům ostrou výhrůžku, ve které varují před rozšířením válečného konfliktu daleko za hranice blízkovýchodního regionu. Radikální vojenské křídlo Teheránu tak reagovalo na nedávná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Trump totiž veřejně zopakoval, že Írán žadoní o dohodu, a zároveň prozradil, že v pondělí chyběla pouhá hodina do chvíle, než by nařídil spuštění nových masivních vojenských úderů na íránské cíle.

před 2 hodinami

Nuuk

Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance

Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Grónsko Jeff Landry zahájil svou první návštěvu tohoto arktického ostrova. Podle svých slov přijel na přátelskou misi s cílem navázat vztahy, naslouchat a učit se. Cesta, která se koná bez oficiálního pozvání, však vyvolala napětí. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen po pondělním setkání s Landrym a americkým velvyslancem v Dánsku Kenem Howerym zopakoval, že obyvatelé Grónska nejsou na prodej a mají právo na sebeurčení. Doplnil sice, že schůzka měla dobrý tón, ale odmítl jakékoli paralelní diskuse mimo probíhající rozhovory na nejvyšší úrovni.

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla

Podle globálního analytika CNN Bretta McGurka, který působil ve vysokých bezpečnostních funkcích za několika amerických prezidentů, čínský prezident Si Ťin-pching během nedávných rozhovorů v Pekingu poznamenal, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat své invaze na Ukrajinu. Vývoj na bojišti naznačuje, že má čínský vůdce pravdu. To otevírá novou příležitost pro diplomacii Donalda Trumpa, která by však měla stavět na jiném přístupu než doposud.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

král Jindřich VIII.

Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku

Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

včera

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno včera

včera

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

včera

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy