Ekonomové berou 51.000, umělci a zemědělci půlku

"Absolventi ekonomických, informatických a právnických oborů mají zhruba čtyři roky po absolvování průměrně kolem 40.000 korun měsíčně. V průměru až o 17.000 méně vydělávají naopak absolventi uměleckých a zemědělských oborů," konstatuje zpráva. Roli ale hraje i to, z jaké školy mladý odborník vyšel a v jakém městě si hledá práci. Například začínající právník z Univerzity Karlovy bere podle průzkumu 44.000 korun, absolvent práv z Olomouce necelých 28.000. Co se týká zaměstnanosti, nejhůře na tom jsou zemědělské a přírodovědecké fakulty. "Mezi jejich absolventy míra nezaměstnanosti přesahuje osm procent. Mnohem jednodušší to tradičně mají absolventi, kteří hledají místo v Praze nebo na jihu Moravy než na severu a východě České republiky," uvádí zpráva. V průzkumu se také školy srovnávaly podle úspěchů ve vědě, spolupráci s podniky, městy a zahraničními univerzitami, dále podle podílu magistrů a doktorandů a nabídky celoživotního vzdělávání. "Nejvyšší nárůst o 10,9 procenta za poslední dva roky zaznamenalo české vysoké školství ve výzkumné a umělecké funkci," stojí v materiálu. Ve vědě bodovala Vysoká škola chemicko-technologická, brněnské VUT, pražské ČVUT a Univerzita Karlova. V oblasti mezinárodní spolupráce je nejlepší Vysoká škola umělecko-průmyslová, která vysílá velký podíl studentů na zahraniční univerzity. V získávání peněz z komerční sféry je nejúspěšnější Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně a liberecká Technická univerzita, která vyvíjí nanomateriály využitelné v průmyslu. Brněnská veterina nabízí také nejvíc možností dalšího vzdělávání. Nejvyšší podíl doktorandů je na VŠCHT, naopak jako čistě regionální univerzity vyšly ze srovnání Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a českobudějovická VŠTE. Ty totiž nabízejí jen bakalářské studium.